Černobyl
Další významy jsou uvedeny na stránce Černobyl (rozcestník).
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
| Černobyl Чорнобиль (ua.), Черно́быль (rus.) | |
|---|---|
 Radnice v Černobylu | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°16′ s. š., 30°13′ v. d. |
| Nadmořská výška | 180 m n. m. |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Oblast | Kyjevská |
| Rajón | Vyšhorodský |
  Černobyl | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4 km² |
| Počet obyvatel | 860 (2023) |
| Hustota zalidnění | 215 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Starosta | Mykola Vassylenko |
| Telefonní předvolba | +380-4593 |
| PSČ | 255614 |
| Označení vozidel | AI a КI / 10 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černobyl (ukrajinsky Чорно́биль, Čornobyl; rusky Черно́быль, Černobyl) je město v Kyjevské oblasti na severu Ukrajiny, poblíž hranic s Běloruskem, v kraji zvaném Polesí. Protéká jím řeka Pripjať. V 70. letech byla 15 km severozápadně od města postavena Černobylská jaderná elektrárna, v níž došlo roku 1986 k závažné havárii, rozsahem následků nejhorší v dějinách jaderné energetiky. Po nehodě bylo okolí elektrárny evakuováno a uzavřeno. Město Černobyl, ve kterém do té doby žilo asi 14 tisíc obyvatel, zůstalo téměř opuštěné. Roku 2017 zde žilo 690 obyvatel.
Historie
První zmínka města je psaná v Ipatěvském spisu v roce 1193.[1] Další zmínka se nacházela v Seznamu ruských měst v dalekém i blízkém okolí pod Kyjevským knížectvím napsán jako na Pripětě Černobyl (на Припетѣ Чернобыль).[1] Pozůstatky historického Černobylu jsou s největší pravděpodobností hradiště, objevené v roce 2003 na mysu mezi kostelem sv. Illiny a místním parkem.[1] Pravděpodobně již v polovině 15. století zde stával Černobylský hrad, který zničili Tataři kolem roku 1473 a kolem roku 1521 obnovili.[1]
Před kozáckými válkami zde byl důležitý komunikační uzel a středisko obchodu. Během kozáckých válek bylo město mezi lety 1648 až 1665 pod kontrolou kozáků z Záporoží, během okupace vzniklo několik černobylských pluků a jednotek a místní hrad byl odstřelován.[1] V 16. století byl během okupace Hajdamaků hrad a místní kostel vypálen.[1]
Po trojím dělení Polska bylo město pod okupací ruska a stal se součástí Kyjevské gubernie a později samostatné Černobylské župy.[1] V 19. století zde převažovalo židovské obyvatelstvo, tehdy byl Černobyl také jedním z center chasidismu. Černobylský hrad na kopci a místní panství tehdy patřily hraběti Vladyslavu Chodkevičovi. Město tehdy mělo zisk z říčního obchodu, rybolovu a pěstování cibule. Podle sčítání lidu z roku 1897 mělo město 9 351 obyvatel.[1]
V letech 1923–1988 byl administrativním centrem Černobylského rajónu.[zdroj?]
V sedmdesátých letech byla severozápadně od města budována jaderná elektrárna a pro její zaměstnance nové město Pripjať. Po havárii 26. dubna 1986 byl Černobyl evakuován, po postupné dekontaminaci se stal částečně obyvatelný.[zdroj?]
Demografie
| Rok | 1897 | 1926 | 1970 | 1979 | 2017 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 9 351 | 8 071 | 10 136 | 12 458 | 690 | 1 000 | 927 | 860 |
Jaderná elektrárna
Podrobnější informace naleznete v článcích Černobylská jaderná elektrárna a Černobylská havárie.
Roku 1977 byl 18 kilometrů severně od města dobudován 1. reaktor jaderné elektrárny Černobyl. V sobotu 26. dubna 1986 v 1 hodinu 23 minut a 47 sekund došlo na jejím 4. reaktorovém bloku k dosud největší zaznamenané havárii jaderné elektrárny. Výbuch způsobil uvolnění velkého množství radioaktivních částic a zamoření širokého okolí. Okolo 130 000 lidí z blízkého okolí bylo evakuováno. Evakuace však proběhla až několik desítek hodin po havárii. Obyvatelům také dlouho nebylo řečeno, co se vlastně děje, a tak většina z nich ani nevěděla, že jsou během evakuace velmi silně ozařováni. A to stejně tak jako armáda a všichni ostatní, kdo pomáhali odstraňovat, nebo se aspoň snažili situaci zmírňovat a bojovat s následky této havárie.[zdroj?]
Ačkoliv je celá oblast stále radioaktivní a město oficiálně opuštěné, okolo sedmi set zejména starých lidí se přes nebezpečí rozhodlo vrátit do svého města.[zdroj?]
Současnost
Aktuálně zde působí asi 3000 lidí, jde o úředníky, obyvatele, zaměstnance elektrárny a pracovníky starající se o uzavřenou zónu kolem elektrárny. Střídají se tam po týdnu, který má čtyři pracovní dny. V Černobylu ale stále žije cca 700 obyvatel, kteří se rozhodli do města vrátit.[zdroj?]
Během ruské invaze na Ukrajinu byl Černobyl dne 24. února 2022 obsazen ruskou armádou.[2]
Galerie
-
Černobyl na mapě Kyjevské oblasti -
Černobyl na satelitním snímku -
Město Černobyl v roce 2013
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Encyklopedija istoriji Ukrajiny. Kyïv: [s.n.] 11 volumes in 12 s. Dostupné online. ISBN 966-00-0632-2, ISBN 978-966-00-0632-4. OCLC 56112443
- ↑ JEDLIČKA, Petr. Ruský vpád na Ukrajinu po úvodních bojích: co zatím víme. Deník Referendum [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
Související články
- Pripjať (město)
- Černobylská havárie
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černobyl na Wikimedia Commons 
Téma Černobyl ve Wikicitátech
Slovníkové heslo Černobyl ve Wikislovníku
| Černobylská zóna | |
|---|---|
| Města | Pripjať (Прип'ять) • Černobyl (Чорнобиль) |
| Sídla městského typu | |
| Vesnice | Andrijivka (Андріївка) • Benivka (Бенівка) • Byčky (Бички) • Bober (Бобер) • Bobyšče (Бовище) • Buda (Буда)• Buda-Varovyči (Буда-Варовичі) • Budoljubivka (Будолюбівка) • Burjakivka (Буряківка) • Varoviči (Варовичі) • Velyki Klišči (Великі Кліщі) • Vesňane (Весняне) • Vilšanka (Вільшанка) • Volodymyrivka (Володимирівка) • Horodčan (Городчан) • Hlynka (Глинка) • Horodyšče (Городище) • Hrezlja (Грезля) • Hrjazeve (Грязеве) • Denysovyči (Денисовичі) • Derevci (Деревці) • Derkači (Деркачі) • Dibrova (Діброва) • Dovhyj Lis (Довгий Ліс) • Žovtneve (Жовтневе) • Žoludivka (Жолудівка) • Žurba (Журба) • Zamošňa (Замошня) • Zapyllja (Запілля) • Zalissja (Залісся) • Zvizdal (Звіздаль) • Zymovyšče (Зимовище) • Ivanivka (Іванівка) • Illinci (Іллінці) • Ilovnicja (Іловниця) • Kamjanka (Кам'янка) • Klyvyny (Кливини) • Kovšylivka (Ковшилівка) • Kopači (Копачі) • Korohod (Корогод) • Korolivka (Королівка) • Kocjubynske (Коцюбинське) • Košarivka (Кошарівка) • Košivka (Кошівка) • Krasne (Красне) • Krasne (Красне) • Kryva Hora (Крива Гора) • Kupuvate (Купувате) • Ladyžyči (Ладижичі) • Leliv (Лелів) • Lypski Romany (Липські Романи) • Lubjanka (Луб'янка) • Malenivka (Маленівка) • Malynka (Малинка) • Mali Klišči (Малі Кліщі) • Mali Miňki (Малі Міньки) • Martynovyči (Мартиновичі) • Maševe (Машеве) • Motyli (Мотилі) • Moščanycja (Мощаниця) • Nova Krasnycja (Нова Красниця) • Nove Šarne (Нове Шарне) • Novyj Myr (Новий Мир) • Novosilky (Новосілки) • Novošepelyči (Новошепеличі) • Omelnyky (Омельники) • Opačyči (Опачичі) • Otašiv (Оташів) • Paryšiv (Паришів) • Peremoha (Перемога) • Perejizd (Переїзд) • Pidčaššja (Підчашшя) • Pljutovyšče (Плютовище) • Poliske (Поліське) • Ričycja (Річиця) • Rohy (Роги) • Rozjiždže (Роз'їждже) • Rozsocha (Розсоха) • Rudňa-Veresňa (Рудня-Вересня) • Rudňa-Hrezljanska (Рудня-Грезлянська) • Rudňa-Illinecka (Рудня-Іллінецька) • Rudňa-Osošňa (Рудня-Осошня) • Ruďky (Рудьки) • Severivka (Северівка) • Sytivka (Ситівка) • Sloboda (Слобода) • Sosnivka (Соснівка) • Stara Krasnycja (Стара Красниця) • Stara Rudňa (Стара Рудня) • Stare Šarne (Старе Шарне) • Stari Šepelyči (Старі Шепеличі) • Starosillja (Старосілля) • Stebli (Стеблі) • Stepky (Степки) • Stečanka (Стечанка) • Tarasy (Тараси) • Teremci (Теремці) • Terechy (Терехи) • Tovstyj Lis (Товстий Ліс) • Usiv (Усів) • Fabrykivka (Фабриківка) • Chryplja (Хрипля) • Čapajevka (Чапаєвка) • Čepevač (Черевач) • Čystohalivka (Чистогалівка) • Ševčenkove (Шевченкове) • Šišelivka (Шишелівка) • Jampil (Ямпіль) • Janiv (Янів) • Jasen (Ясен) |
 Kyjevská oblast | ||
|---|---|---|
| Rajóny |  | |
| Města | ||
| Sídla městského typu | Babynci • Baryšivka • Boroďanka • Borova • Čabany • Doslidnycke • Dymer • Hlevacha • Hostomel • Hrebinky • Ivankiv • Kalynivka (Brovarský rajón) • Kalynivka (Fastivský rajón) • Kalyta • Klavdijevo-Tarasove • Kodra • Kocjubynske • Kozyn • Kožanka • Krasjatyči • Makariv • Nemišajeve • Piskivka • Rokytne • Stavyšče • Terezyne • Velyka Dymerka • Volodarka • Vorzel • Zhurivka | |
| Bývalé rajóny | Baryšivský • Bohuslavský • Boroďanský • Chmelnyckoperejaslavský • Ivankivský • Jahotynský • Kaharlycký • Kyjevskosvjatošynský • Makarivský • Myronivský • Poliský • Rokytenský • Skvyrský • Stavyščský • Taraščský • Tetijivský • Vasylkivský • Volodarský • Zhurivský • Černobylský | |
| Poznámka: Administrativním centrem oblasti je Kyjev, který nepatří do Kyjevské oblasti, nýbrž je městem se speciálním statusem na úrovni oblasti. | ||
Portály: Geografie | Ukrajina
