Řehoř z Nyssy

Svatý
Řehoř z Nyssy
Sv. Řehoř z Nyssy, mozaika z 11. stol.
Sv. Řehoř z Nyssy, mozaika z 11. stol.
biskup
Narozeníasi 335 Kayseri v dnešním Turecku
Kayseri
Úmrtípo 394 v dnešním Turecku
Nevşehir
Svátek10. leden – římskokatolická církev, východní křesťanství a luteráni; 9. březen, 14. červen a 19. červenec – někteří anglikáni
Obdobípozdní Římská říše
RodičeBasil the Elder a Emmelia
Vyznáníkatolická církev a Pravoslavná církev
Úřadybiskup
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslaví, východní pravoslavné společenství, anglikáni, luteráni
Atributyjako biskup
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sv. Řehoř z Nyssy (rytina ze 16. stol.)

Svatý Řehoř z Nyssy, řecky Grégorios (asi 335 Kaisareia, dnešní turecké Kayseri – po 394) byl řecký teolog a učenec, jeden ze tří „kappadockých Otců“, biskup v dnes zaniklém městě Nyssa blízko Kaisareie v Kappadokii.

Život

Řehoř pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny rétora a žil ve stínu svého nejstaršího bratra Basileia, zakladatele basiliánského mnišství, významného teologa a církevního reformátora. Společně snad studovali na athénské Akademii, kde se seznámili s Řehořem z Nazianzu, po návratu žili jako mniši a kolem roku 362 vstoupili na vyzvání tehdejšího biskupa Eusebia z Kaisareje do velkého teologického sporu s ariánstvím, jež zastával také císař Valens. Když se Basilios po smrti Eusebiově stal biskupem v Caesareji, dostali se všichni tři do sporů s císařem, byli pronásledováni a také Řehoř se musel nějakou dobu skrývat. Po smrti Valensově se stal biskupem v Sebaste, byl vlivným kazatelem a na Prvním konstantinopolském koncilu (Konstantinopol 381) jedním z vedoucích teologů a účastnil se ještě synody roku 394. Brzy potom patrně zemřel.[1]

Myšlení a dílo

De virginitate

Mezi třemi kappadockými Otci, kteří prosadili definitivní podobu křesťanského dogmatu o Boží Trojici, je Řehoř patrně filosoficky nejhlubší.[2] Někdy bývá také označován za prvního křesťanského filosofa.[3] Jeho první spisy se týkají mnišského života, askeze a poutnictví či alegorického výkladu Mojžíšova života, brzy ale začíná psát o Trojici. Proti zjednodušujícímu učení Ariovu, který Ježíše Krista pokládal za stvořeného – a tedy zřetelně nižšího – poloboha, Řehoř pomohl formulovat paradoxní učení o „dvojí podstatě“ Krista, zároveň Boha i člověka. Rozlišil na jedné straně společnou podstatu (řecky úsia) a na druhé straně tři osoby (řecky hypostasis), podobně jako později na západě Augustin.[1]

Řehořovo myšlení je silně ovlivněno Platónem, ovšem v podobě, kterou mu dal Plótínos a Filón Alexandrijský. Ideje nejsou samostatné, nýbrž jsou to Boží myšlenky, záměry a cíle, k nimž se má Stvoření vypracovat. Člověk je tedy především nehotový a jeho úkolem je stávat se tím, čím jej Bůh chce mít, totiž „obrazem Božím“. Tyto myšlenky Řehoř zpracoval velmi podrobně, zejména ve spise O stvoření člověka (De hominis opificio), kde rozvíjí i srovnání lidského těla s jinými živočichy z tohoto hlediska.[2]

Jednotlivá lidská duše na rozdíl od pohanského platonismu není božská. Dle J. Daniélou můžeme u duše rozlišit aspekt stability, v níž je obrazem božského, a aspekt pohybu, tj. propasti mezi tím, co má duše z transcendentního Boha, a mezi tím, čím ve své individuaci skutečně jest.[4] Důrazem na změnu a cestu oproti nehybnosti podnikl Řehoř další krok od tradičního platonismu: můžeme se neustále přibližovat Bohu a Dobru a zároveň vědět, že jej nikdy plně nedosáhneme (tuto „nekonečnou cestu“ vystihuje pojem epektasis). Bůh není pochopitelný a popsatelný racionálně, nýbrž pouze mysticky.

Odkazy

Kostel sv. Řehoře z Nyssy v Moskvě (ul. Velká Poljanka)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor von Nyssa na německé Wikipedii.

  1. a b H. Kraft, Kirchenväterlexikon. München 1966.
  2. a b L. D. Ross, http://www.iep.utm.edu/g/gregoryn.htm
  3. A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, str. 511.
  4. http://members.shaw.ca/jgfriesen/Definitions/Epektasis.html

Literatura

České překlady

  • Řehoř z Nyssy, Katechetická řeč, Praha: OIKOYMENH, 2015. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. ISBN 978-80-7298-513-5
  • Řehoř z Nyssy, Proč neříkáme, že jsou tři bohové (Pro Ablabia), přel. L. Karfíková, Praha: OIKOYMENH, 2009. Archivováno 29. 10. 2021 na Wayback Machine. ISBN 978-80-7298-400-8
  • Řehoř z Nyssy, Lidská řeč a pojmenování Boha (výňatky ze spisu Contra Eunomium II), in: L. Karfíková, Čas a řeč. Praha: OIKOYMENH, 2007, s. 119-146. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  • Řehoř z Nyssy, O stvoření člověka, přel. M. Bláhová, Praha: OIKOYMENH, 2013. Archivováno 29. 10. 2021 na Wayback Machine. ISBN 978-80-7298-484-8
  • Řehoř z Nyssy, Mojžíšův život, přel. M. Marunová, Praha: OIKOYMENH, 2019. Archivováno 16. 1. 2020 na Wayback Machine. ISBN 978-80-7298-349-0
  • Řehoř z Nyssy, Otče náš, přel. M. Bendová, Praha: OIKOYMENH, 2019. ISBN 978-80-7298-355-1. Archivováno 16. 1. 2020 na Wayback Machine.

Sekundární literatura v češtině

  • L. Karfíková, Řehoř z Nyssy: Boží a lidská nekonečnost Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.. OIKOYMENH, Praha 1999. (ISBN 80-86005-95-X. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  • A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, kap. VI. OIKOYMENH, Praha, 2002. Archivováno 29. 10. 2021 na Wayback Machine.
  • E. von Ivánka, Plato christianus. OIKOYMENH, Praha, 2003.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Řehoř z Nyssy na Wikimedia Commons
  • Osoba Řehoř z Nyssy ve Wikicitátech
  • (anglicky) Donald L. Ross: Gregory of Nyssa na Internet Encyclopedia of Philosophy
  • (anglicky) Životopis a bibliografie
  • (německy) Heslo Gregor von Nyssa v BBKL
  • (francouzsky) Portál s texty a studiemi ve francouzštině

Texty

  • Opera Omnia z Migne, Patrologia Graeca, řecky a latinsky s překlady do dalších jazyků (en, de, it aj.)
  • Bilingua: O stvoření člověka anglicky a řecky
  • (anglicky) Portál Gregory of Nyssa, anglické texty s úvody
  • (anglicky) O poutnictví (379) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
  • (anglicky) O duši a o vzkříšení (380) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
  • (anglicky) O stvoření člověka (380) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
  • (anglicky) O svaté Trojici (380) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
  • (anglicky) Velký katechismus (385) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
  • (německy) Díla v Bibliothek der Kirchenväter
  • (francouzsky) Patristique.org Texty Řehoře z Nyssy s francouzským překladem
  • (česky) sv. Řehoř z Nyssy - Proti Eunomiovi (Contra Eunomium) (J. Novák, převzato z Patristické čítanky, Praha 1988).
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 28bfc0a8-cfb1-45fe-afdf-66ee9ed49c9f
  • NKC: jn20021204001
  • BIBSYS: 90273042
  • BNE: XX1721974
  • BNF: cb11905837m (data)
  • CANTIC: 981058523391306706
  • GND: 118541919
  • ICCU: CFIV019102
  • ISNI: 0000 0004 6356 6167
  • LCCN: n79021401
  • NDL: 00467561
  • NLA: 35383659
  • NLG: 17262
  • NLI: 987007262057205171
  • NLK: KAC2018N2783
  • NLP: a0000001181555
  • NSK: 000172150
  • NTA: 069232741
  • PLWABN: 9810572296605606
  • RSL: 000007920, 000117932, 000037107
  • SELIBR: 188658
  • SNAC: w6fx9100
  • SUDOC: 027449734
  • Trove: 933294
  • VcBA: 495/54032
  • VIAF: 103646160, 235160483746704991906, 555144647698729848281, 2487167867544123060004, 8592149068427065730009