Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská

Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
brunšvicko-lüneburská vévodkyně braniborská kurfiřtka
Žofie Dorotea (Jacques Vaillant, 1682)
Narození	28. září 1636 Glücksburg
Úmrtí	6. srpna 1689 (52 let) Karlovy Vary
Sňatek	1653 1668
Manželé	Kristián Ludvík Brunšvicko-Lüneburský Fridrich Vilém I. Braniborský
Potomci	Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský Marie Amálie Braniborská Albrecht Fridrich Braniborsko-Schwedtský Karel Filip Braniborsko-Schwedtský Alžběta Žofie Braniborská Dorotea Braniborská Kristián Ludvík Braniborsko-Schwedtský
Dynastie	Glücksburkové
Otec	Filip Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
Matka	Žofie Hedvika Sasko-Lauenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (28. září 1636 – 6. srpna 1689) byla německá šlechtična. Sňatkem s Fridrichem Vilémem I. Braniborským se stala braniborskou kurfiřtkou.

Život

Žofie Dorotea se narodila v Glücksburgu jako dcera vévody Filipa Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a Žofie Hedviky Sasko-Lauenburské. Byla pravnučkou krále Kristiána III. Dánského.

V roce 1653 se provdala za vévodu Kristiána Ludvíka Brunšvicko-Lüneburského, švagra krále Frederika III. Dánského. Manželství zůstalo bezdětné. V roce 1665 její manžel zemřel a ona se přestěhovala na zámek Herzberg. 14. června 1668 se znovu provdala za braniborského kurfiřta Fridricha Viléma I. V roce 1670 koupila pro své syny Braniborsko-Schwedtsko a další statky. V roce 1676 se stala velitelem svého vlastního pluku a v letech 1678 až 1692 vybavila Braniborsko dvěma flotilami.

6. srpna 1689 zemřela v Karlových Varech a byla pohřbena v Berlínské katedrále.

Potomci

Žofie Dorotea měla se svým druhým manželem Fridrichem Vilémem několik dětí:

• 1. Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský (19. 5. 1669 Königsberg – 19. 11. 1711 Schwedt), markrabě braniborsko-schwedtský od roku 1688 až do své smrti^[1]

  ⚭ 1699 Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská (6. 4. 1682 Dessau – 31. 3. 1750 Herford), abatyše opatství Herford od roku 1729 až do své smrti^[2]

• 2. Marie Amálie Braniborská (26. 11. 1670 Berlín – 17. 11. 1739 Schleusingen)^[3]

  ⚭ 1687 Karel Meklenburský (18. 11. 1664 Güstrow – 15. 3. 1688 tamtéž)^[4]

  ⚭ 1689 Mořic Vilém Sasko-Zeitzský (12. 3. 1664 Zeitz – 15. 11. 1718 Weida), vévoda sasko-zeitzský od roku 1681 až do své smrti^[5]

• 3. Albrecht Fridrich Braniborsko-Schwedtský (24. 1. 1672 Berlín – 21. 6. 1731 tamtéž), velmistr řádu svatého Jana od roku 1696 až do své smrti^[6]

  ⚭ 1703 Marie Dorotea Kettlerová (2. 8. 1684 Jelgava – 17. 1. 1743 Berlín)^[7]

• 4. Karel Filip Braniborsko-Schwedtský (5. 1. 1673 Sparnberg – 23. 7. 1695 Casale Monferrato)
• 5. Alžběta Žofie Braniborská (4. 4. 1674 Berlín – 22. 11. 1748 Römhild)^[8]

  I. ⚭ 1691 Bedřich Kazimír Kettler (6. 7. 1650 Jelgava – 22. 1. 1698 tamtéž), vévoda kuronský a zemgalský od roku 1682 až do své smrti^[9]

  II. ⚭ 1703 Kristián Arnošt Braniborsko-Bayreuthský (6. 8. 1644 Bayreuth – 20. 5. 1712 Erlangen), markrabě braniborsko-bayreuthský od roku 1655 až do své smrti^[10]

  III. ⚭ 1712 Arnošt Ludvík I. Sasko-Meiningenský (7. 10. 1672 Gotha – 24. 11. 1724 Meiningen), vévoda sasko-meiningenský od roku 1706 až do své smrti^[11]

• 6. Dorotea Braniborská (6. 6. 1675 Bielefeld – 11. 9. 1676 Berlín)^[12]
• 7. Kristián Ludvík Braniborsko-Schwedtský (24. 5. 1677 Berlín – 3. 9. 1734 tamtéž), svobodný a bezdětný^[13]

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Dorothea of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská na Wikimedia Commons