Adam Jaraczewski
| Adam Jaraczewski | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. února 1785 Lubinia Mała u Jarocina |
| Úmrtí | 22. července 1831 (46 let) Płock |
| Příčina úmrtí | cholera |
| Místo pohřbení | Jaraczewo |
| Bydliště | Borowice |
| Národnost | polská |
| Znám jako | brigádní generál |
| Choť | Elżbieta Jaraczewska |
| Rod | Jaraczewští |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adam Jaraczewski (12. února 1785 Lubinia Mała – 22. července 1831 Płock)[1] byl polský brigádní generál, po původu z nízké šlechty. Účatnil se napoleonských válek a listopadového povstání.[2] Byl mužem spisovatelky Elżbiety Jaraczewské.
Život
Adam Jaraczewski se narodil 12. února 1785 v Lubinii u Jarocina jako syn Wojciecha a Ignacie Karaczewské. Roku 1807 vstoupil do Armády Varšavského knížectví, ve které pak bojoval v napoleonských válkách. V květnu roku 1809 se stal švališérem.[3] Bojoval v bitvě u Wagramu. Roku 1815 se oženil se spisovatelkou Elżbietou Jaraczewskou (roz. Kraśinskou). Spolu pak dlouho žili v Borowici u Lublinu.
Roku 1830 vypuklo Listopadové povstání proti nadvládě Ruské říše. Jaraczewski k němu připojil jako plukovník a organizoval lublinský pluk (později 10. pluk, kterému pak velel). Jeho žena Elżbieta byla donucena Borowici opustit a přestěhovat se do Krakova. Do Borowice se už nikdy nevrátili. Jaraczewski se v povstání vyznamenal, ale roku 1831 zemřel na choleru v Płocku. Je pohřben na panství svých předků v Jaraczewu.[4]
Byl nositelem Zlatého kříže Virtuti Militari a Řádu čestné legie.[4]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam Jaraczewski na Wikimedia Commons
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam Jaraczewski na polské Wikipedii.
Portály: Polsko | Lidé
