Antonov An-8

An-8
Antonov An-8 (SSSR-13323, Aeroflot)
Antonov An-8 (SSSR-13323, Aeroflot)
UrčeníLehký transportní letoun
PůvodSovětský svaz
VýrobceTAPO
Konstruktérská skupinaAntonov[1]
ŠéfkonstruktérA. J. Bělolipetskij
První let11. února 1956
Vyřazeno2004
CharakterLetová nezpůsobilost
UživatelSovětské letectvo
Aeroflot
Vyrobeno kusůcca 151 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonov An-8 (V kódu NATO "Camp") je v SSSR navržený dvoumotorový turbovrtulový hornoplošný lehký nákladní letoun.

Vývoj

Antonov An-8 (RA-69302, MAP)

V prosinci 1951 iniciovala OKB-153 návrh dvoumotorového útočného transportního letounu označeného DT-5/8, který měl být poháněn dvěma turbovrtulovými motory Kuzněcov TV-2 a vybavený velkými zadními nákladovými dveřmi, které by umožnily vozidlům vjet přímo do nákladového prostoru. Dne 11. prosince 1953 vydala sovětská rada ministrů pro konstrukční kancelář Antonov směrnici č. 2922-1251, která jim ukládala postavit dvoumotorový turbovrtulový transportní letoun odvozený od DT-5/8. Výsledný letoun nesoucí vnitropodnikové označení Izdělije P byl hornoplošník s dvěma turbovrtulové motory s obdélníkovým průřezem trupu, který mohl nést 60 vojáků nebo 40 cestujících. Mohl přepravit řadu vozidel (včetně útočných děl ASU-57, obrněných transportérů BTR-40 nebo BTR-152) nebo dělostřeleckých zbraní. Letoun byl vybaven třístopým podvozkem s hlavními nohami umístěnými v gondolách na obou stranách trupu. Ocasní části byly vyvýšené, čímž poskytly prostor pro lepší nakládání a vykládání.

Prototyp An-8 byl poháněn dvojicí turbovrtulových motorů N. D. Kuzněcova typu NK-2M po 3678 kW. Stejné pohonné jednotky byly instalovány i ve strojích ověřovací série, záhy je však vystřídaly motory NK-4 po 3750 kW.

Letadlo uskutečnilo svůj první let 11. února 1956 z letiště Svjatošino v Kyjevě a svůj veřejný debut si odbylo na letecké výstavě na letišti Tušino 18. srpna téhož roku.

První sériový letoun opustil továrnu v prosinci roku 1958 s motory A. G. Ivčenka AI-20D, upravený řídicí systém podvozku, palivové ventilační otvory, odmrazovací systém a zvýšený rozsah pohybu kormidla.

An-8 byl sériově vyráběn v Taškentském leteckém závodě v letech 1958-1961. Celkem vzniklo 151 letadel.

Služba

Většina letounů An-8 sloužila v sovětském letectvu; dva An-8 byly použity speciálními jednotkami k obsazení letiště v Plzni během invaze do Československa v roce 1968. Jiné byly používány jako elektronická průzkumná letadla a jeden letoun byl použit k odběru vzorků vzduchu po čínských jaderných zkouškách v roce 1966. Až do 70. let byly stroje ve velkém měřítku používány v přední linii vojenských úkolů v sovětském letectvu, poté jich mnoho bylo převedeno k Aeroflotu jako nákladní letouny. Po sérii nehod na začátku 90. let byly An-8 v Rusku staženy z provozu. To však jejich konec neznamenal, několik letadel bylo prodáno do zahraničí, např. do Afriky, a to zejména do Libérie a Angloly a také na Blízký východ (letecké společnosti spojené s ruským podnikatelem a údajným obchodníkem se zbraněmi Viktorem Butem). V roce 2004 společnost Antonov odmítla jakoukoli odpovědnost za stav všech letadel v provozu.

Uživatelé

An-8 (EL-AKY, Santa Cruz Imperial)
Srí Lanka Srí Lanka
  • Sky Cabs
SingapurSingapur Singapur
  • Air Mark
Sovětský svaz SSSR
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
  • Air Cess
  • Santa Cruz Imperial

Specifikace (An-8)

Obrys An-8

Technické údaje

  • Osádka: 6 (2 piloti, letový inženýr, radiooperátor, navigátor, střelec)
  • Kapacita: 48 osob
  • Užitečný náklad: 19 000 kg
  • Rozpětí: 30,00 m
  • Délka: 26,00 m
  • Výška: 9,7 m
  • Max. vzletová hmotnost : 40 000 kg
  • Pohonná jednotka: 2x turbovrtulový motor Ivčenko AI-20D
  • Výkon pohonné jednotky: 3 800 kW

Výkony

  • Maximální rychlost: 610 km/h
  • Cestovní rychlost: 480 km/h
  • Dostup: 10 200 m
  • Dolet: 2 780 km
  • Stoupavost: 427 m/min

Výzbroj

Odkazy

Reference

  1. Gordon,Yefim & Komissarov, Dmitry. Antonov An-12. Midland. Hinkley. 2007. ISBN 978-1-85780-255-9

Literatura

  • NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. (Atlas letadel). 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonov An-8 na Wikimedia Commons
  • (česky) forum.valka.cz
  • (česky) An-8 na ruslet.webnode.cz
  • (anglicky) Fotky
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Letadla Antonov
Dopravní letouny
Transportní letouny
Průzkumné a pozorovací letouny
  • An-6
  • An-30
  • An-71
  • An-88
  • Experimentální letadla
  • An-13
  • SKV
  • An-181
  • An-188
  • OKA-38
  • Kluzáky
  • A-1
  • A-2
  • A-7
  • A-9
  • A-10
  • A-11
  • A-13
  • A-15
  • A-40
  • Ultralehká letadla
  • T-2M