Arnold Böcklin

Arnold Böcklin
Narození16. října 1827
Basilej
Úmrtí16. ledna 1901 (ve věku 73 let)
Fiesole
Místo pohřbeníCimitero degli Allori
Alma materUmělecká akademie v Düsseldorfu
Povolánímalíř, sochař, vysokoškolský učitel, kreslíř a designér
Manžel(ka)Angela Böcklin (od 1853)
DětiArnold Böcklin the Younger
Maria Böcklin
Chiara Böcklin
Carlo Böcklin
Hans Böcklin
PříbuzníBöcklins Bruder[1] (sourozenec)
Významná dílaFaun, einer Amsel zupfeifend
Autoportrét se smrtí, hrající na housle
Ostrov mrtvých
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1880)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnold Böcklin (16. říjen 1827 – 16. leden 1901) byl švýcarský malíř, kreslíř, grafik a sochař. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších výtvarných umělců 19. století v Evropě. Po Böcklinovi bylo nazváno i stejnojmenné secesní písmo, které ve Stuttgartu roku 1904 navrhl Otto Weisert[2].

Život

V letech 18451847 studoval Arnold Böcklin na Umělecké akademii v Düsseldorfu. Poté podnikl studijní cestu po Švýcarsku, Nizozemsku a Francii. Byl činný v ateliéru Johanna Gottfrieda Steffana a v letech 18501857 pracoval v Římě. Roku 1858 obdržel na doporučení Anselma Feuerbacha zakázku od hannoverského konzula v Palermu Karla Wedekinda na vymalování jídelního sálu v jeho palermské vile. Od roku 1860 do 1862 vyučoval jako profesor na výmarské umělecké akademii. Po své smrti byl pohřben na protestantském hřbitově Camposanto degli Allori u Florencie.

Dílo

Ostrov mrtvých – třetí verze (1883)

Společně s Ferdinandem Hodlerem, Maxem Klingerem a Lovisem Corinthem je Böcklin jedním z hlavních představitelů švýcarského / německého symbolismu, který se rozešel s dominantním akademickým malířstvím a převládajícím naturalismem druhé poloviny 19. století.

Surrealisté jako Giorgio de Chirico, Salvador Dalí a Max Ernst viděli v Böcklinovi jednoho ze svých předchůdců a oslavovali ho jako „geniálního a ironického umělce“.

K jeho nejvýznamnějším dílům patří mimo jiné jeho Autoportrét se smrtí hrající na housle (1872) a pět verzí jeho Ostrova mrtvých (18801886).

Galerie

  • Noc (1870)
    Noc (1870)
  • Autoportrét se smrtí, hrající na housle (1872)
    Autoportrét se smrtí, hrající na housle (1872)
  • Autoportrét se sklenkou vína (1885)
    Autoportrét se sklenkou vína (1885)
  • Das Spiel der Najaden (1886)
    Das Spiel der Najaden (1886)
  • Svatební cesta (1890)
    Svatební cesta (1890)
  • Portrét malého šlechtice (1879), nalezené v archivech třebíčského zámku
    Portrét malého šlechtice (1879), nalezené v archivech třebíčského zámku
Typ písma „Arnold Böcklin“

Citáty

„Portrétní umění je nejbědnější druh malířství, neboť je jím umělec nejvíc vázán.“ (Waetzold 1908)

Biografie

  • Carl Brun: Schweizerisches Künstler-Lexikon, 1. svazek A–G, Huber & Co, Frauenfeld 1905. Reprint: Kraus Reprint Ltd., Nendeln, Liechtenstein 1967. Strana 162–167.
  • Fritz von Ostini: Böcklin (Svazek LXX Künstler-Monographien, vydal H. Knackfuß), Verlag von Velhagen & Klasing, Bielefeld und Leipzig 1907
  • Adrian Scherrer (Hg.): Grüner Heinrich: Lebensläufe zwischen Scheitern und Erfolg: Johann Gottfried Steffan und die Schweizer Maler in München 1840 bis 1890. – Stäfa : Gut, 2005. – ISBN 3-85717-163-4

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arnold Böcklin na německé Wikipedii.

  1. Burckhardt source.
  2. Počítačová verze (font) písma Arnolf Böcklin

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Galerie Arnold Böcklin na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnold Böcklin na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arnold Böcklin
  • Český Rozhlas, Ecce Homo - Arnold Böcklin: http://www.rozhlas.cz/… Archivováno 22. 10. 2007 na Wayback Machine.
  • Arnold Böcklin: http://www.artmuseum.cz/… Archivováno 29. 4. 2005 na Wayback Machine.
  • Počítačová verze písma Arnold Böcklin s podporou českých znaků
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech