Bitva ve Veregavském nebo též Rišském průsmyku byla srážka mezi bulharským a byzantským vojskem roku 759, která skončila bulharským vítězstvím.
Předchozí události
Roku 755 se byzantský císař Konstantin V. rozhodl přehodnotit politiku svého otce Leona III., za jehož vlády panoval s Bulharskem mír, a odmítl platit bulharské říši dosud odváděné poplatky. V odpověď na následné bulharské zpustošení Thrákie císař následujícího roku zorganizoval proti Bulharům vojenské tažení, jež skončilo byzantským vítězstvím v bitvě u Markelli a následnou mírovou smlouvou mezi byzantským panovníkem a bulharským chánem Vinechem. Na základě této smlouvy Byzanc získala území na jih od Stare Planiny a vyvázala se z placení původního poplatku.[1]
Průběh bitvy
Tři roky po uzavření smlouvy se Konstantin vydal s velkou armádou do centrálních části Bulharska s cílem definitivně Bulhary porazit. Ve Veregavském průsmyku v pohoří Stara Planina ale BulhařiByzantince překvapili a na hlavu je porazili.[1][2]
Následky
Chán Vinech nevyužil příležitosti a namísto organizace nových vojenských výpadů proti Byzanci nabídl Konstantinovi mír. To vyvolalo převrat protibyzantsky orientovaných velmožů, kteří na trůn dosadili nového chána Telece.
„
Když se byli smluvili mezi sebou, pobili ty, jejichž rod jim vládl, a vůdcem prohlásili jakéhosi Telesia, přísného muže, který již od mládí projevoval velkou smělost.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.