Daurská přírodní rezervace

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Daurská přírodní rezervace
Даурский заповедник
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
Hřeben Odon-Čelon
Hřeben Odon-Čelon
Základní informace
Vyhlášení1987
Rozloha457,9 km2
Poloha
StátRuskoRusko Rusko
UmístěníČita
Souřadnice49°50′24″ s. š., 115°29′24″ v. d.
Daurská přírodní rezervace
Daurská přírodní rezervace
Další informace
Webdaurzapoved.com
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse
Krajina Daurie
Světové dědictví UNESCO
Hřeben Odon-Čelon
Hřeben Odon-Čelon
Smluvní státRuskoRusko Rusko
MongolskoMongolsko Mongolsko
Typpřírodní dědictví
Kritériumix, x
Odkaz1448 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2017 (41. zasedání)

Státní přírodní biosférická rezervace Daurskij (rusky Государственный природный биосферный заповедник Даурский) je přírodní rezervace v jihovýchodním Zabajkalsku na východní Sibiři.

Založena byla roku 1987 kvůli ochraně ptačích hnízdišť. Na 45 790 ha se rozkládají stepi, mokřady, lesy i jezera (největší jsou Barun-Torej a Zun-Torej). Ochranná zóna kolem rezervace čítá 163 530 ha.

Od roku 2017 je území rezervace v rámci „Krajiny Daurie“ na seznamu světového dědictví UNESCO (spolu s mongolskou přírodní rezervací Mongol Daguur).

Klima

Podnebí je zde silně kontinentální - zima chladná, mrazivá a suchá, léto suché s velmi proměnlivými teplotami.

Vegetační období trvá 120 - 150 dní. Přízemní mrazíky se mohou vyskytovat ještě na počátku června, poprvé se objevují již v druhé polovině srpna. Roku 2009 padaly teploty až k -5 °C.

Fauna a flora

Na území rezervace žijí 4 druhy ryb, 3 druhy obojživelníků, 52 druhů savců a více než 315 druhů ptáků (z nich více než 100 zanesených do Červeného seznamu IUCN). Hnízdí zde čtyři druhy jeřábů - bělošíjí, popelavý, mandžuský a panenský. Celkem čtyři druhy savců jsou zaneseny do Červeného seznamu - svišť tarbagan, ježek daurský, manul a gazela středoasijská.

Většina druhů je typická pro stepi, jen v některých oblastech se vyskytují tajgové druhy jako norník, myšice východosibiřská či veverka. Avšak i v borových porostech jsou zastoupeny nejčastěji druhy stepní a luční.

Na území Daurské přírodní rezervace žijí tito savci: ježek daurský, 4 druhy rejsků, 6 druhů letounů, pišťucha krátkoocasá, 2 druhy zajíců, 22 druhů hlodavců, 4 druhy psovitých, 6 druhů lasicovitých, 2 druhy kočkovitých a 4 druhy sudokopytníků. Kdysi zde žil také osel asijský а argali altajský.

Ze zástupců hmyzu jsou nejlépe popsáni motýli, kterých zde bylo napočítáno 1096 různých druhů.

Na území rezervace roste 446 druhů rostlin, z nich 28 je zaneseno do místní červené knihy ohrožených druhů, 3 do ruské červené knihy.

Roku 1994 byla podepsána dohoda o vytvoření mezinárodní přírodní rezervace Daurie, která zahrnuje jednak ruskou Daurskou přírodní rezervaci, jednak mongolskou rezervaci Mongol Daguur a také čínské jezero Dalaj.

Od roku 1997 patří mezi biosférické rezervace UNESCO.

V roce 2017 byla na seznam světového dědictví UNESCO zanesena položka Krajina Daurie, která zahrnuje území ruské Daurské přírodní rezervace (579 ha + 219 ha nárazníkové zóny) a mongolské rezervace Mongol Daguur (635 ha + 178 ha nárazníkové zóny).[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Даурский заповедник na ruské Wikipedii.

  1. ↑ CENTRE, UNESCO World Heritage. Landscapes of Dauria. whc.unesco.org [online]. [cit. 2018-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Daurská přírodní rezervace na Wikimedia Commons
Ruské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Kulturní dědictví
Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek • Kižský pogost • Kreml a Rudé náměstí v Moskvě • Historické památky Novgorodu a okolí • Kulturní a historický komplex Soloveckých ostrovů • Bílé památky Vladimiru a Suzdalu • Architektonický komplex Trojicko-sergijevské lávry v Sergijevě Posadu • Chrám Nanebevstoupení Páně v Kolomenském • Historický a architektonický komplex Kazaňského kremlu • Komplex Ferapontova kláštera • Citadela, staré město a opevnění Derbentu • Komplex Novoděvičího kláštera • Historické centrum Jaroslavle • Struveho geodetický oblouk • Starobylé město Chersonésos a jeho chora (sporné) • Bulgarský historický a archeologický komplex • Chrám a klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice v ostrovním městě Svijažsku • Chrámy pskovské architektonické školy • Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře • Observatoř Kazaňské univerzity a Observatoř V. P. Engelhardta
Přírodní dědictví