František Hnátek

František Hnátek
František Hnátek ve svém ateliéru (Český svět, 1912)
Narození	7. ledna 1873 Trněný Újezd Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. ledna 1941 (ve věku 68 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Budeč
Povolání	spisovatel, sochař, kritik, malíř, restaurátor a dramatik
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Serafinský Hnátek (7. ledna 1873 Trněný Újezd u Kladna^[1] – 16. ledna 1941 Praha) byl český sochař, malíř, umělecký kritik, restaurátor, novinář, prozaik a dramatik.

Život

Tato část článku potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Narodil se v Trněném Újezdě (pozdější součást obce Zákolany) nedaleko Kladna (a byl pokřtěn ten samý den) v rodině kameníka Františka Hnátka a jeho manželky Kateřiny, rozené Kalinové.^[1]

První sochařské vzdělání nabyl u sochaře Vedlíka ve Slaném (mj. autor sochy sv. Václava ve Vraném), pak studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Wurzla a Suchardy a poté v Brně. Pobýval v Paříži, Mnichově, Drážďanech a Vídni. Po návratu do Čech pracoval mimo jiné na obnově průčelí Kamenného domu v Kutné Hoře. K oslavám milénia budečské rotundy měl vytvořit sochu sv. Václava (nerealizováno). Vytvořil také velký basreliéf horníků pro chystaný pomník pro uhelný revír kladensko-slánský (nerealizováno).

Některé známé sochařské práce:

• kašna s delfíny, nároží chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze^[2]
• náhrobek Jana B. Lambla na Olšanských hřbitovech v Praze^[3]

Publikace

Napsal řadu drobných prací jak beletristických, tak umělecko-kritických. Psal pod pseudonymy Pavel z Budče, Hnátek-Zákolanský, Ivan, Zakolanský:

• Hrstka veršů
• Tři příhody. Mělník 1919
• Naše moderní stavitelství a protest anglických architektů proti stavbě Moderní galerie v Praze na Kampě. Trněný Újezd 1929
• Hradčanská kathedrála. Trněný Újezd 1929
• Pražský hrad. Trněný Újezd 1929
• Delegace venkovanů k Umělecké radě v Praze 1928. Trněný Újezd, b. d.
• Veršem i prosou. Trněný Újezd 1929
• Slovanstvo v anarchismu. b. m. 1930
• Výtvarní potomci národního malíře Josefa Mánesa. Trněný Újezd 1930
• Komu a proč stavíme pomníky. b. m.
• Naše stavební památky (historie měst a vesnic). Trněný Újezd b. d.
• Episody. b. m.
• Padanky výtvarného umění. Trněný Újezd 1931 (Ř. III/11)
• Jaký máme stavební program pro Velkou Prahu. Trněný Újezd 1932
• Kritika žen. Praha 1934 (Ř. I/1)
• „Úspěchy“ výtvarnických radů. Praha 1934 (Ř. I/2)
• Kytarismus čili „Nový vítr“ v malířství spolku Mánes. Praha 1934 (Ř. II/3)
• Umění a zbraně. Praha 1934 (Ř. I/4)
• Kristian (Romanetto z doby probuzenské). Praha 1935
• Zrada na pražském hradě. Praha 1935 (Ř. I/5)
• Na litoměřickém hřbitově. Praha 1936 (Ř. II/1)
• Vysoký pán. Praha 1936 (Ř. II/2–3, 4–5)
• Brozany nad Ohří. Praha 1938 (Ř. III/3)
• Kutná Hora. Paměti o naší stavební historii. Praha 1938

Galerie

• 
  Ikaros
• 
  Delfíni, Staroměstské náměstí, kašna u kostela svatého Mikuláše
• 
  Náhrobek Jana B. Lambla (snímek z roku 1910)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hnátek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hnátek
• František Hnátek v informačním systému abART

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.