František Schönborn
| Jeho Eminence František kardinál Schönborn | |
|---|---|
| 5. českobudějovický biskup 28. pražský arcibiskup 16. primas český | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | pražská |
| Jmenování | 27. července 1885 |
| Předchůdce | Bedřich Schwarzenberg (Arcidiecéze pražská) |
| Nástupce | Lev Skrbenský z Hříště (Arcidiecéze pražská) |
| Titulární kostel | Santi Giovanni e Paolo |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 12. srpna 1873 |
| Biskupské svěcení | 18. listopadu 1883 světitel Bedřich Schwarzenberg 1. spolusvětitel Josef Jan Evangelista Hais 2. spolusvětitel Emanuel Jan Schöbel |
| Kardinálská kreace | 24. května 1889 kreoval Lev XIII. |
| Titul | Kardinál-kněz |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se | |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | František z Pauly kardinál hrabě ze Schönborn-Buchheim-Wolfsthalu (Franz de Paula Kardinal Graf von Schönborn-Buchheim-Wolfsthal) |
| Datum narození | 24. ledna 1844 |
| Místo narození | Praha, Rakouské císařství Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 25. června 1899 (ve věku 55 let) |
| Místo úmrtí | Falknov -Sokolov, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha |
| Rodiče | otec: Erwein Damian Hugo hrabě von Schönborn-Wiesentheid matka: Christina Maria Josefa hraběnka von Brühl |
| Blízká osoba | bratr: Friedrich Schönborn Vojtěch Schönborn Karel Schönborn sestra: Anna Schönborn Elisabeth Schönborn Paula Schönborn |
| Příbuzní | Vojtěch Josef ze Schönbornu (sourozenec) |
| Povolání |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František z Pauly kardinál hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal (Franz de Paula, 24. ledna 1844 Praha[1] – 25. června 1899 Sokolov[2]) byl pátý biskup českobudějovický (1883–1885) a posléze 28. arcibiskup pražský (1885–1899). Kardinálem se stal 24. května 1889. Pocházel ze šlechtického rodu Schönbornů.
Život
Po narození byl pokřtěn jako František z Pauly Maria Karel Ervín Pavel. Po gymnaziálních studiích hrabě Schönborn vystudoval práva v Praze. V roce 1866 se zúčastnil bitvy u Náchoda, v níž byl těžce raněn, po vyléčení se rozhodl studovat teologii. Studoval v Innsbrucku a Římě, kněžské svěcení obdržel 12. srpna 1873 a o dva roky později získal doktorát teologie.
V letech 1875–1879 byl kaplanem v Plané u Mariánských Lázní, poté se stal vicerektorem (1879) a ještě později rektorem (1882) pražského arcibiskupského semináře.
Dne 22. srpna 1883 byl jmenován biskupem českobudějovickým (vysvěcen byl 18. listopadu a intronizován 25. listopadu).
Dne 21. května 1885 byl jmenován arcibiskupem pražským.
V roce 1888 financoval výstavbu rozhledny na vrchu Třemšín, která byla po něm pojmenována Schönbornova. Navázal tak na svého předchůdce arcibiskupa Viléma Florentina Salma ze Salmu, který na přelomu 17. a 18. století nechal na Třemšíně vybudovat první stezku s vyhlídkovou plošinou. [3]
Konec života a smrt
Zemřel na své vizitační cestě po farnostech své diecéze na zámku hraběte z Nostic v Sokolově.
Zápis v úmrtní matrice uvádí jeho tituly: Jeho Eminence, vysoce ctěný pan, kníže-arcibiskup pražský František z Pauly kardinál hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal, rozený legát apoštolské stolice v Království českém a v diecezích bamberské, míšeňské a řezenské, skutečný tajný rada jeho veličenstva, rytíř řádu sv. Štěpána, kancléř obou teologických fakult c. a k. Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, doktor posvátné teologie.
Pohřben byl v pražské katedrále sv. Víta.
Odkazy
Reference
Literatura
- Encyklopedie Českých Budějovic
- SCHÖNBORN, František de Paula. Jeho eminencí kardinál František de Paula Schoenborn kníže-arcibiskup Pražský : Nástin a příběhy z jeho života a smrti jakož i vypsání pohřeb. Praha: Kotrba, 1899. Dostupné online.
- Gottsmann, Andreas: Kardinal Franz Schönborn, die Gründung des Kollegium Bohemicum und der Nationalitätenstreit in Böhmen, in: Dal Bohemicum al Nepomuceno. La cultura ceca e la formazione sacerdotale in un contesto di scontri nazionalisti e di coesistenza, Olomouc 2011, ISBN 978-80-244-2644-0, s. 49-68.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František de Paula ze Schönbornu na Wikimedia Commons - životopis Archivováno 9. 1. 2014 na Wayback Machine. v díle Václava Petery: Géniové církve a vlasti
- (anglicky) Franziskus von Paula Cardinal Schönborn na Catholic-hierarchy
- Cardinal Graf Schönborn †. V: Volksblatt für Stadt und Land. Illustrierte Wochen-Rundschau, 28. Juni 1899, S. 2 online v anno.onb.ac.at
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Předchůdce: Jan Valerián Jirsík |  | 5. biskup českobudějovický 1883–1885 | | Nástupce: Martin Josef Říha |
| Předchůdce: Bedřich Josef Schwarzenberg |  | 28. arcibiskup pražský 1885–1899 | | Nástupce: Lev Skrbenský z Hříště |
| Seznam českobudějovických biskupů | ||
|---|---|---|
| Českobudějovičtí diecézní biskupové | 1. 1785–1813 Jan Prokop Schaaffgotsche • 2. 1815–1845 Arnošt Konstantin Růžička • 3. 1845–1850 Josef Ondřej Lindauer • 4. 1851–1883 Jan Valerián Jirsík • 5. 1883–1885 František Schönborn • 6. 1885–1907 Martin Josef Říha • 7. 1907–1920 Josef Antonín Hůlka • 8. 1920–1940 Šimon Bárta • 9. 1947–1972 Josef Hlouch • 10. 1990–1991 Miloslav Vlk • 11. 1991–2002 Antonín Liška • 12. 2002–2014 Jiří Paďour • 13. od r. 2015 Vlastimil Kročil |  |
| Českobudějovičtí světící biskupové | ||
| Jmenován, úřad však nepřevzal | 1883 Karel Průcha • 1940 Antonín Eltschkner | |
| Pozn. kurz. = pomocný biskup, biskup koadjutor či biskup, který nemohl převzít úřad | ||
Portály: Česko | Křesťanství | Lidé
