Gymnázium Uherské Hradiště

Gymnázium Uherské Hradiště

Informace
Zkratka	GUH
Právní forma	příspěvková organizace
Zřizovatel	Zlínský kraj
Datum založení	16. září 1884
Počet žáků	více než 930 (v roce 2019)
Zaměstnanci
Ředitel	Mgr. Richard Horký
Zástupce	RNDr. Vladislava Zubrová, Mgr. Martina Braunerová
Počet zaměstnanců	78 učitelů (v roce 2019)
Poloha
Město	Uherské Hradiště
Adresa	Velehradská třída 218, 686 01, Uherské Hradiště
Zeměpisné souřadnice	49°4′15,6″ s. š., 17°27′47,16″ v. d.

Identifikátory
IČO	60371684 (VR)
IZO	060371684
REDIZO	600015467
E-mail	[email protected]
Oficiální web	https://www.guh.cz/
Obory vzdělání
gymnázium (osmileté) gymnázium (čtyřleté)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gymnázium Uherské Hradiště je osmileté a čtyřleté gymnázium sídlící v Uherském Hradišti. Studijními výsledky svých žáků a zájmem uchazečů se řadí mezi nejlepší a nejžádanější střední školy ve Zlínském kraji.^[1]^[2] Bylo založeno v roce 1884, v současnosti na něm studuje ve 32 třídách více než 930 žáků, učitelský sbor tvoří 78 učitelů. Každý ročník osmiletého studia má dvě třídy a každý ročník čtyřletého studia má čtyři třídy. Ředitelem školy je Mgr. Richard Horký.^[3]

Historie

19. století

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Gymnázium Uherské Hradiště bylo založeno na základě rozhodnutí z 19. května 1884, kdy ministerstvo vyhovělo žádosti úřadu ministerstva školství a povolilo postupné zřízení českého gymnázia, jako vůbec první české střední školy na Slovácku. Výsledek byl potvrzen smlouvou o tom, že úřad ministerstva školství zřídí v Uherském Hradišti gymnázium a bude zajišťovat veškeré potřeby k vyučování. Vyučování bylo zahájeno 16. září 1884.

20. století

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Za druhé světové války bylo gymnázium roku 1942 zrušeno nacisty a svou činnost obnovilo až po jejím konci.^[4]

V roce 1982 byla vedle historické budovy přistavěna nová, čtyřpodlažní budova gymnázia.

V červenci 1997 budovy školy poškodila a vyučování v následujícím školním roce znesnadnila povodeň, během níž areál gymnázia zaplavila s ním bezprostředně sousedící řeka Morava.

21. století

V období ředitelského působení Zdeňka Botka (1996–2022) došlo k významnému rozšíření areálu školy: Nová tělocvična gymnázia získala ocenění Dům roku 1999, posléze došlo k adaptaci sousedícího objektu ÚLUV na nový pavilon učeben a v roce 2014 byla uvedena do provozu nová jídelna s vlastní kuchyní.^[5]

V prvním roce konání státní maturitní zkoušky, v roce 2011, dosáhli studenti uherskohradišťského gymnázia nejlepšího výsledku z patnácti gymnázií v kraji a celostátně se umístili na devatenáctém místě.^[1]^[6]

Dne 31. května 2012 došlo ve škole k tragické události, když skokem ze třetího patra hlavní budovy spáchal sebevraždu devatenáctiletý student vietnamské národnosti poté, co neuspěl v maturitní zkoušce z českého jazyka.^[7]

V roce 2022 se dva vyučující hradišťského gymnázia – končící ředitel Zdeněk Botek a vyučující dějepisu a češtiny Miroslava Poláková – zařadili mezi 28 oceněných medailí MŠMT 1. stupně.^[8]^[9]

Školní budova

Gymnázium je tvořeno komplexem několika budov, jehož nejstarší a nejvýznamnější částí je tzv. „historická budova“. Byla postavena roku 1885 – v dalších letech pak ještě rozšířena – stavitelem Josefem Schaniakem, s pohledovým průčelím orientovaným k tehdejšímu krajskému městu. Sousedila pouze s nedalekým františkánským klášterem, v jehož budovách dnes sídlí Státní okresní archiv Uherské Hradiště, a s městskou synagogou, v níž dnes sídlí Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Architektonický výraz budovy prozrazuje tvůrčí inspiraci v Zítkově budově Národního divadla, což je uváděno jako přání tehdejšího profesorského sboru či též zřizovatele, kterým bylo krajské město Uherské Hradiště. Pravděpodobnější verzí je také přetrvávající vlastenecký národní étos panující v tehdejší zřizovací komisi. Ostatně v květnu roku 1868 byl převezen do Prahy jako jeden ze základních kamenů Národního divadla také kámen z nedalekého hradu Buchlova.

Budova je postavena v novorenesančním slohu, který se používal ke stavbě škol a vzdělávacích institucí a odkazoval k tehdejšímu antickému či řeckému antropocentrickému výkladu světa – proto pestré sgrafito na fasádě, bosáž a nechybí ani panteon medailónů slavných vědců a pedagogů. Tím je ozdobeno kladí-frieze stavby. Jsou na něm v reliéfu vyobrazeny osobnosti jako Jan Amos Komenský či Jan Evangelista Purkyně.

Osobnosti školy

Studenti a absolventi

Vilém Grögler (1839–1897), malíř
František Přikryl (1857–1939), římskokatolický kněz, vlastenec a národní buditel (skládal zde doplňovací maturitu z latiny a řečtiny)
Josef Hofer (1871–1947), kněz, učitel a spisovatel
Karel L. Jelínek (1871–1934), soudce a spisovatel
Cyril Mandel (1873–1907), malíř
Antonín Breitenbacher (1874–1937), římskokatolický kněz, odborný historik, archivář a knihovník
Jan Černý (1874–1959), předseda československé úřednické vlády a ministr vnitra
Antonín Zelnitius (1876–1957), učitel, muzejník, archeolog
Josef Folprecht (1879–1950), literární historik, překladatel, dialektolog
Jan Húsek (1884–1973), etnograf a dialektolog
Bedřich Beneš Buchlovan (1885–1953), spisovatel, překladatel z němčiny a polštiny, učitel a knihovník
Jaromír Sedláček (1885–1945), právník, profesor
Emil Žejglic (1885–1958), legionář, pedagog a regionální politik
Arnošt Hrabal (1886–1969), malíř, kněz
Antonín Gala (1891–1977), oftalmolog
Ruda Kubíček (1891–1983), akademický malíř, pracovník muzea, ředitel uměleckoprůmyslové školy a esperantista
Jaroslav Krejčí (1892–1956), právník, politik, předseda československého ústavního soudu a předseda protektorátní vlády.
Vladimír Lederer (1893–1965), lékař, stomatolog, po první světové válce jmenován generálem
Oldřich Zemek (1893–1967), úředník, spisovatel, legionář
Cyril Gála (1895–1970), gynekolog a porodník
Rostislav Bartocha (1896–1978), vlastivědný pracovník, syn ředitele gymnázia Josefa Bartochy
Jaroslav Zaorálek (1896–1947), překladatel z francouzštiny, němčiny a dalších jazyků
Zdeněk Chalabala (1899–1962), klavírista, houslista, hudební publicista, hudební pedagog a operní dirigent
Otakar Borůvka (1899–1995), matematik (poslední ročník studoval v Hranicích, ale dodatečně maturoval v Uherském Hradišti)
Zdena Ančík (1900–1972), novinář, spisovatel a básník
Antonín Šuránek (1902–1982), římskokatolický kněz a spirituál olomouckého kněžského semináře
František Kožík (1909–1997), spisovatel a esperantista (studoval reálné gymnázium v letech 1919-1925, maturoval ovšem v Brně)
Augustin Čáp (1908–2006), basketbalista, člen Sokola, účastník protifašistického odboje
Jaroslav Melichárek (* 1910), malíř, básník
Antonín Pachl (1910–1944), sokol, skaut, sportovec, hudebník, umučený nacisty^[10]
Vilém Hrubý (1912–1985), archeolog
Ida Vaculková (1920–2003), malířka, sochařka a výtvarnice, manželka malíře Vladislava Vaculky
Otakar Horký (* 1920), hudebník, básník
Jiří Štokman (1920–1981), voják, příslušník výsadku Clay
Dana Zátopková (1922–2020), oštěpařka
Václav Chad (1923–1945), malíř a účastník protinacistického odboje
Dušan Hamšík (1930–1985), prozaik a publicista, studoval reálné gymnázium; maturoval v Brně v roce 1949
Vladislav Klein (* asi 1931), výzkumník v letectví
František Vojtásek (* asi 1931), zpravodajský důstojník
Jaroslav Čech (* 1932), folklorní hudebník, národopisec, cimbalista
Jiří Klobouk (* 1933), spisovatel (maturoval ve Zlíně)
Antonín Přidal (1935–2017), překladatel, spisovatel a publicista, nositel Státní ceny za překladatelské dílo
Miloslav Petrusek (1936–2012), sociolog
Alois Helia (* 1937), entomolog
Ilja Ulrich (* asi 1937), diplomat
Josef Abrhám (1939–2022), herec
Zdeněk Junák (* 1951), herec, dabér a rozhlasový moderátor
Petr Karlík (* 1951), bohemista
Mojmír Maděrič (* 1955), herec
Josef Vaculík (* 1957), poslanec Evropského parlamentu
Hana Doupovcová (* 1959), politička, senátorka PČR
Luděk Galuška (* 1960), archeolog, byzantolog a publicista
Vladimír Koníček (* 1964), politik, poslanec
Petr Nečas (* 1964), politik, předseda ODS, ministr a předseda vlády
Zuzana Lapčíková (* 1968), cimbalistka, skladatelka
Jiří Friml (* 1973), biolog, vítěz EMBO Gold Medal 2012
Pavel Černuška (* 1974), jáhen a klasický filolog
Kristýna Zelienková (* 1974), politička a podnikatelka
Štěpán Hulík (* 1984), filmový historik a scenárista
Leoš Novotný (* 1985), majitel dopravce Leo Express
Marek Blahuš (* 1986), informatik a esperantista
Eva Čerešňáková (* 1986), modelka a moderátorka, I. česká vicemiss 2007
Ivana Odehnalová (* 1986), divadelní herečka
Jan Vlachynský (* 1987), podnikatel
Jan Kolařík (* 1989), podnikatel, programátor a aktivista v oblasti veřejné dopravy
Eva Josefíková (* 1990), herečka

Vyučující

Zdeněk Botek, matematik a informatik (ředitel školy v letech 1996–2022)^[2]
Bohumil Fišer, politik, novinář, městský archivář, autor historických publikací (učitel dějepisu a zeměpisu, působil v letech 1911–1928)
Josef Klvaňa, mineralog a etnograf (vyučoval biologii v letech 1884-1894)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b PROCHÁZKOVÁ, Petra. Žebříček gymnázií Zlínského kraje dle úspěšnosti maturit vede Hradiště. iDNES.cz [online]. 2011-10-07 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
↑ ^a ^b PROCHÁZKOVÁ, Petra. Skandovali mi před ředitelnou, že nechtějí Ameriku, vzpomíná ředitel. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2022-05-14 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
↑ O škole [online]. Gymnázium Uherské Hradiště [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
↑ BARTOŠ, Josef; TRAPL, Miloš. Dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2004. 287 s. (Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada; sv. 9). ISBN 8072750445. Kapitola 5.6, s. 225.
↑ Zdeněk Botek: Nejnižší průměrné platy v našem kraji souvisí s úrovní vzdělanosti. Slovácký deník.cz [online]. 2014-03-20 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
↑ LAPČÍK, Michael. Třetina škol musí zakniknout. Slovácký deník. 25.-26. červen 2011, čís. 149, s. 1–2. Dostupné online [cit. 2011-06-27]. ISSN 9771801980020.
↑ Vietnamský student skočil z okna gymnázia, neudělal maturitu z češtiny
↑ ceh. Pedagogy ocenil ministr, převzali stříbrnou medaili. iDobryDen [online]. 2022-09-05 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (cz)
↑ Ministr Balaš předal Medaile MŠMT za rok 2022 [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2022-08-25 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
↑ ceh. Osud Antonína Pachla připomíná kámen zmizelých i interaktivní procházka. iDobryDen [online]. 2021-10-31 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (cz)

Literatura

MLEJNSKÁ, Hana. Almanach 2009. Gymnázium Uherské Hradiště. 125. výročí. Uherské Hradiště: Gymnázium Uherské Hradiště, 2009. 102 s.
JAROCKÁ, Helena; BURŠA, Jiří. Gymnázium Uherské Hradiště. Redakce Zdeněk Botek, Jana Buršová. Uherské Hradiště: Gymnázium Uherské Hradiště, 2014. 272 s. ISBN 978-80-260-5643-0.
ILČÍKOVÁ, Alena; ONDRA, Vojtěch; CHVALKOVSKÝ, Ladislav. Sto let českého gymnázia v Uherském Hradišti: 1884-1984 : sborník ke 100. výročí. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. 182 s. (Vlastivědná knihovna moravská). Dostupné online.