Josef Pernica

Ing. Josef Pernica

Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 7. června 1990 – 4. června 1992


6. primátor města Brna
Ve funkci: 28. února 1989 – 19. března 1990
Předchůdce	Alois Skoupý
Nástupce	Jiří Trmač


Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1960–1991) KSČM (od 1991)


Narození	30. dubna 1941 (83 let) Šošůvka Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater	Vysoká škola ekonomická v Praze
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Pernica (* 30. dubna 1941 Šošůvka^[1]) je bývalý český a československý komunistický politik, na konci normalizace primátor Brna, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za KSČ, pak za KSČM.

Biografie

V roce 1958 se vyučil na frekvenčního mechanika v podniku Tesla Brno. Od roku 1960 byl členem KSČ. V roce 1965 dokončil studium slaboproudé průmyslovky a v roce 1976 absolvoval Vysokou školu ekonomickou. V období let 1984–1989 zastával post generálního ředitele koncernu Tesla, měřící a laboratorní přístroje.^[2]

Od února 1989 do března 1990 byl posledním komunistickým brněnským primátorem. Ve funkci řešil vyjednávání s nastupující mocí aktivistů Občanského fóra. Už před 17. listopadem spouštěl v Brně opatrné reformy. V září podepsal dohodu o partnerství se západoněmeckým Stuttgartem (šlo o první případ spolupráce mezi českými městy a protějšky ze Západu). Zúčastnil se rovněž jednání s opozičními aktivitami ve Vysokoškolském klubu. Po sametové revoluci se mimo jiné okolo otázky jeho setrvání ve funkci odehrávaly spory v Občanském fóru mezi Petrem Cibulkou a Jaroslavem Šabatou.^[2] V březnu 1990 z postu primátora odstoupil.^[3]

Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Jihomoravský kraj) za KSČ (KSČS), která v té době byla volným svazkem obou republikových komunistických stran. Po jejím postupném rozvolňování se rozpadla na samostatnou stranu na Slovensku a v českých zemích. V roce 1991 proto Pernica přešel do poslaneckého klubu KSČM. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.^[4]

Po odchodu z parlamentu založil s přáteli v Brně tiskárnu Polygra a také firmu Apos v Blansku. V roce 2006 odešel z řídících orgánů firem a jako penzista působí jako konzultant.^[2]

Odkazy

Reference

↑ Josef Pernica [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-10]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Poslední komunistický primátor Brna řešil i to, zda na studenty poslat armádu či policii [online]. idnes.cz [cit. 2012-08-10]. Dostupné online.
↑ SOUKUPOVÁ, Jana. Policejní zásah byl vyloučený, říká poslední komunistický primátor Brna [online]. Idnes.cz, 2010-06-27 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online.
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-10]. Dostupné online.

Externí odkazy

Josef Pernica v parlamentu
Josef Pernica v Encyklopedii dějin města Brna

Představitelé Brna

Starostové	Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)

Předsedové NV	Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)

Primátoři	Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)