Ku Siou-lien

Ku Siou-lien
Narození	prosinec 1936 (87 let) Nan-tchung
Povolání	politička
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ku Siou-lien je čínské jméno, v němž Ku je příjmení.

Ku Siou-lien (čínsky pchin-jinem Gù Xiùlián, znaky zjednodušené 顾秀莲; * prosinec 1936) je bývalá čínská komunistická politička, předsedkyně Všečínského svazu žen a místopředsedkyně stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, obojí 2003–2008), předtím místopředsedkyně svazu žen (1998–2003), ministryně chemického průmyslu (1989–1998), guvernérka Ťiang-su (1983–1989). Byla členkou širšího vedení Komunistické strany Číny jako kandidátka (1977–1982) a členka (1982–2002) ústředního výboru.

Život

Ku Siou-lien se narodila v prosinci 1936 v Nan-tchungu na východě provincie Ťiang-su v rolnické rodině. Jako nejstarší z pěti dětí pomáhala rodičům s domácími pracemi od útlého věku a do školy začala chodit až v devíti letech, po dvou letech musela školní docházku přerušit, kvůli neschopnosti rodičů platit školné; do školy se vrátila až roku 1947 po nastolení vlády komunistů v regionu.^[1] Roku 1953 nastoupila na policejní školu v Šen-jangu na severovýchodě Číny a v říjnu 1954 se stala policistkou v Pen-si v provincii Liao-ning.^[2] Současně hrála basketbal a navštěvovala večerní školu, aby získala maturitu. Roku 1956 vstoupila do Komunistické strany Číny. V roce 1958 nastoupila na Vysokou školu železářství a oceli v Pen-si a poté přešla na Vysokou školu metalurgie a mechaniky v Šen-jangu. Po ukončení studia v roce 1961 si vybrala práci v největším čínském niklovém dole Ťin-čchuan v provincii Kan-su na severozápadě Číny.^[1] O tři roky později byla přeložena do Pekingu za svým manželem, který zde pracoval. V Pekingu pracovala na ministerstvu textilního průmyslu.^[2]

Během kulturní revoluce byla mimo jiné přerušila svou činnost Státní plánovací komise; Ku Siou-lien byla členkou Plánovací skupiny, která převzala ekonomické plánování Číny. Díky tomu, že pracovala přímo pod vedením nejvyšších představitelů, jako byli Čou En-laj, Li Sien-nien a Jü Čchiou-li, získala si důvěru této tvrdě pronásledované „staré gardy“, které prokazovala respekt.^[1] V roce 1973 byla povýšena na místopředsedkyni Státní plánovací komise^[2] se zodpovědností za lehký průmysl, včetně textilního. Během svého působení podpořila zavádění nových technologií a investic do spotřebního průmyslu, od produkce cigaret a vaření piva po výrobu syntetických vláken, čímž uspokojila poptávku spotřebitelů a zároveň zvýšila státní příjmy.^[1] Na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 byla zvolena kandidátkou ústředního výboru.^[1] Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byla zvolena členkou ústředního výboru (znovuzvolena 1987, 1992 a 1997, v ústředním výboru zůstala do roku 2002).

V roce 1982 byla přeložena do své domovské provincie Ťiang-su, kde zastávala funkci jednoho z tajemníků provinčního výboru tamní organizace KS Číny, v provinčním vedení KS Číny odpovídala za ekonomiku.^[1] Následujícího roku byla provinčním lidovým shromážděním zvolena guvernérkou Ťiang-su,^[2] čímž se stala první guvernérkou provincie v historii Čínské lidové republiky. Během svého působení se zaměřila na zlepšení zemědělských výnosů v chudším severním Ťiang-su, zatímco na jihu podporovala rozvoj „vesnických a městských podniků“, přičemž využila blízkosti Šanghaje, velkého průmyslového centra. Tyto malé vesnické a městské podniky pomohly vymanit rolníky z chudoby a byly označovány za vzor pro celou Čínu. Dohlížela také na rozvoj velkých průmyslových podniků, jako jsou například továrna na výboru syntetických vláken v I-čengu a Chemical Fibre a podnik na výrobu hnojiv v Čchi-sia-šanu v Nankingu.^[1]

V dubnu 1989 byla jmenována ministryní chemického průmyslu.^[2] Jako ministryně se snažilo o dosažení příjmů z vývozu ve výši 10 miliard dolarů a přilákání 10 miliard jüanů zahraničních investic během následujících deseti let. Prosazovala modernizaci způsobu řízení a technologií v průmyslu.^[1] Navštívila mnoho zahraničních zemí a uzavřela dohody s předními mezinárodními chemickými společnostmi (Bayer, DuPont a Eastman) o založení společných podniků v Číně]. Ve funkci ministryně chemického průmyslu zůstala do března 1998.^[1]

V letech 1998–2003 byla místopředsedkyní a v letech 2003–2008 předsedkyní Všečínského svazu žen.^[2] V letech 2003–2008 byla současně místopředsedkyní stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gu Xiulian na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ LEE, Lily Xiao Hong. Gu Xiulian. In: LEE, Lily Xiao Hong; STEFANOWSKA, A. D. Biographical Dictionary of Chinese Women. The Twentieth Century 1912-2000. Abington, Oxon: Routledge, 2015. ISBN 0-7656-0043-9. S. 183–186. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Xinhua. Gu Xiulian Elected New President of All-China Women's Federation [online]. China Internet Information Center, 2003-8-26 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců

1. volební období (1954–1959)


Sung Čching-ling, Lin Po-čchü, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Luo Žung-chuan, Šen Ťün-žu, Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho, Saifuddin Azizi

od 1958 i	Čcheng Čchien

2. volební období (1959–1964)

Lin Po-čchü (zemřel 1960), Li Ťi-šen (zemřel 1959), Luo Žung-chuan (zemřel 1963), Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho (do 1959), Saifuddin Azizi, Čcheng Čchien, Čhökji Gjalcchän (do 1964), Che Siang-ning, Liou Po-čcheng, Lin Feng

3. volební období (1965–1975)

Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen

4. volební období (1975–1978)


Tung Pi-wu (zemřel 1975), Sung Čching-ling, Kchang Šeng (zemřel 1975), Liou Po-čcheng, Wu Te, Wej Kuo-čching, Saifuddin Azizi, Kuo Mo-žo, Sü Siang-čchien, Nie Žung-čen, Čchen Jün, Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng, Cchaj Čchang, Ulanfu, Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen, Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen, Li Su-wen, Jao Lien-wej

od 1976 i	Teng Jing-čchao

5. volební období (1978–1983)


Sung Čching-ling (zemřela 1981), Nie Žung-čen (do 1980), Liou Po-čcheng (do 1980), Ulanfu, Wu Te (do 1980), Wej Kuo-čching, Čchen Jün, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng (do 1980), Cchaj Čchang (do 1980), Teng Jing-čchao, Saifuddin Azizi, Liao Čcheng-č’, Ťi Pcheng-fej (do 1979), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen (do 1980), Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen

od 1979 i	Pcheng Čen, Siao Ťin-kuang, Ču Jün-šan (zemřel 1981), Š’ Liang

od 1980 i	Pcheng Čchung, Si Čung-sün, Su Jü, Jang Šang-kchun, Čhökji Gjalcchän

od 1981 i	Ču Süe-fan

6. volební období (1983–1988)


Čchen Pchi-sien, Wej Kuo-čching, Keng Piao, Chu Ťüe-wen, Sü Te-cheng, Pcheng Čchung, Wang Žen-čung, Š’ Liang (zemřela 1985), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän, Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Chu Jü-č’ (zemřel 1986), Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Chan Sien-čchu, Chuang Chua

od 1986 i	Čchu Tchu-nan

7. volební období (1988–1993)

Si Čung-sün, Ulanfu (zemřel 1988), Pcheng Čchung, Wej Kuo-čching (zemřel 1989), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän (zemřel 1989), Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Wang Chan-pin

8. volební období (1993–1998)

Tchien Ťi-jün, Wang Chan-pin, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Čchin Ťi-wej (zemřel 1997), Li Si-ming, Wang Ping-čchien, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Bög, Tömür Dawamät, Kan Kchu (zemřel 1993), Li Pchej-jao (zemřel 1996), Wu Ťie-pching

9. volební období (1998–2003)

Tchien Ťi-jün, Sie Fej (zemřel 1999), Ťiang Čchun-jün, Cou Ťia-chua, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Bög, Tömür Dawamät, Wu Ťie-pching, Pcheng Pchej-jün, Che Lu-li, Čou Kuang-čao, Čcheng Kche-ťie (do 2000), Cchao Č’, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua

10. volební období (2003–2008)

Wang Čao-kuo, Li Tchie-jing, Ismail Ähmäd, Che Lu-li, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua, Ku Siou-lien, Ragdi, Šeng Chua-žen, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Fu Tchie-šan (zemřel 2007)

11. volební období (2008–2013)

Wang Čao-kuo, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Chua Ťien-min, Čchen Č’-li, Čou Tchie-nung, Li Ťien-kuo, Ismail Tiliwaldi, Ťiang Šu-šeng, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Sang Kuo-wej

12. volební období (2013–2018)

Li Ťien-kuo, Wang Šeng-ťün, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Wang Čchen, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Čang Pching, Čhampa Phüncchog, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čang Pao-wen, Čchen Ču

13. volební období (2018–2023)

Wang Čchen, Cchao Ťien-ming, Čang Čchun-sien, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čchen Ču, Wang Tung-ming, Padma Čhöling, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Wu Wej-chua

14. volební období (2023–2028)

Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir

Všečínský svaz žen

předsedkyně	Cchaj Čchang (1949–1978) • Kchang Kche-čching (1978–1988) • Čchen Mu-chua (1988–1998) • Pcheng Pchej-jün (1998–2003) • Ku Siou-lien (2003–2008) • Čchen Č’-li (2008–2013) • Šen Jüe-jüe (2013–2023) • Šen I-čchin (2023– )

Představitelé Ťiang-su po roce 1952

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Kche Čching-š’ (1952–1954) • Ťiang Wej-čching (1954–1967) • Sü Š’-jou (1970–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1983) • Chan Pchej-sin (1983–1989) • Šen Ta-žen (1989–1993) • Čchen Chuan-jou (1993–2000) • Chuej Liang-jü (2000–2002) • Li Jüan-čchao (2002–2007) • Liang Pao-chua (2007–2010) • Luo Č’-ťün (2010–2016) • Li Čchiang (2016–2017) • Lou Čchin-ťien (2017–2021) • Wu Čeng-lung (2021–2023) • Sin Čchang-sing (2023– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Sü Ťia-tchun (1979–1983) • Čchu Ťiang (1983–1988) • Chan Pchej-sin (1988–1993) • Šen Ta-žen (1993–1998) • Čchen Chuan-jou (1998–2003) • Li Jüan-čchao (2003–2007) • Wang Šou-tching (2007–2008) • Liang Pao-chua (2008–2011) • Luo Č’-ťün (2011–2017) • Li Čchiang (2017–2018) • Lou Čchin-ťien (2018–2022) • Wu Čeng-lung (2022–2023) • Sin Čchang-sing (2023– )

guvernéři	Tchan Čen-lin (1952–1955) • Chuej Jü-jü (1955–1967) • Sü Š’-jou (1968–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1982) • Chan Pchej-sin (1982–1983) • Ku Siou-lien (1983–1989) • Čchen Chuan-jou (1989–1994) • Čeng S’-lin (1994–1998) • Ťi Jün-š’ (1998–2002) • Liang Pao-chua (2002–2008) • Luo Č’-ťün (2008–2010) • Li Süe-jung (2010–2015) • Š’ Tchaj-feng (2015–2017) • Wu Čeng-lung (2017–2021) • Sü Kchun-lin (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Ťiang Wej-čching (1955–1967) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1980) • Pao Chou-čchang (1980–1983) • Čchien Čung-chan (1983–1989) • Sun Chan (1989–1998) • Cchao Kche-ming (1998–2003) • Sü Čung-lin (2003–2007) • Čang Lien-čen (2007–2017) • Ťiang Ting-č’ (2017–2018) • Chuang Li-sin (2018–2022) • Čang I-čen (2022– )