Mikuláš Franek

Mikuláš Franek
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Ministr unifikací
Ve funkci:
1946 – 1948
NástupceVavro Šrobár
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana

Narození1. prosince 1903
Príbovce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1968
Ocean City
USAUSA USA
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mikuláš Franek (1. prosince 1903 Príbovce – 1968 Ocean City[1][2]) byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu a ministr unifikací. Po roce 1948 žil v exilu.

Biografie

Od roku 1945 působil jako vedoucí úředník Svazu slovenských spořitelen.[3]

V parlamentních volbách v roce 1946 se stal členem Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu. V parlamentu setrval formálně do parlamentních voleb v roce 1948. Zastával i vládní post. Od července 1946 do února 1948 byl ministrem unifikací v první vládě Klementa Gottwalda. Na ministerský post rezignoval v únoru 1948 během hromadné demise nekomunistických ministrů.[4][5]

V únoru 1948 podal spolu s dalšími nekomunistickými ministry demisi na post ve vládě.[6] Po únorovém převratu v roce 1948 byla Demokratická strana proměněna na Stranu slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Franek patřil mezi ty funkcionáře Demokratické strany, kteří odešli do emigrace. Zde se zapojil do politických struktur československého exilu.[7]

Odkazy

Reference

  1. Mikuláš Franek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  2. MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-02-18]. S. 164. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Mikuláš Franek [online]. vlada.cz [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14. 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1198. 
  6. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 365. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1346. 

Externí odkazy

  • Mikuláš Franek v parlamentu
První vláda Klementa Gottwalda
Předseda vlády
Klement Gottwald (jmenován 2. července 1946, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1946
Zdeněk Nejedlý (ochrana práce a sociální péče, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Antonín Zmrhal (vnitřního obchodu – demise 3. prosince 1947, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jan Masaryk (zahraničí, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, nestraník) • Jan Šrámek (Náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (pošty, ČSL) • Adolf Procházka (zdravotnictví, ČSL) • Alois Vošahlík (technika, bez portfeje – zemřel 8. srpna 1946, ČSL) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády – odvolán 25. listopadu 1947, Demokratická strana) • Ivan Pietor (doprava, Demokratická strana) • Ján Lichner (Státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, Demokratická strana) • Mikuláš Franek (sjednocení zákonů, Demokratická strana) • Petr Zenkl (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (zahraniční obchod, ČSNS) • Jaroslav Stránský (školství a osvěta, ČSNS) • Prokop Drtina (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády – zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Bohumil Laušman (průmyslu - zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Václav Majer (výživy, ČSD) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (zemědělství, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS)
Členové jmenovaní později
28. srpna 1946
Jan Kopecký (technika, ČSL)
3. prosince 1947
Alexej Čepička (vnitřní obchod, KSČ)
25. listopadu 1947
Štefan Kočvara (náměstek předsedy vlády, Demokratická strana)
František Tymeš (náměstek předsedy vlády, ČSD)
Ludmila Jankovcová (průmyslu, ČSD)
Kurzívou jsou označeni ministři, kteří podali demisi k 25. únoru 1948.