Miroslav Wlachovský

Miroslav Wlachovský
Miroslav Wlachovský (2023)
Miroslav Wlachovský (2023)
16. ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR
Ve funkci:
15. května 2023 – 25. října 2023
PrezidentkaZuzana Čaputová
Předseda vládyĽudovít Ódor
PředchůdceRastislav Káčer
NástupceJuraj Blanár
Velvyslanec Slovenska v Dánsku
Ve funkci:
2018 – 2022
PrezidentAndrej Kiska
Zuzana Čaputová
PředchůdceBoris Gandel
Velvyslanec Slovenska ve Spojeném království
Ve funkci:
2011 – 2015
PrezidentIvan Gašparovič
Andrej Kiska
PředchůdceJuraj Zervan
NástupceĽubomír Rehák

Narození3. února 1970 (54 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profesestátní úředník a diplomat
OceněníDěkovná medaile (2024)
CommonsMiroslav Wlachovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Wlachovský (* 3. února 1970, Bratislava) je slovenský politik, diplomat, bývalý velvyslanec Slovenska v Dánsku a Spojeném království, od května do října 2023 ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR ve vládě Ľudovíta Ódora.[1]

Život

V mládí byl členem Občanskodemokratické mládeže.[2] V roce 1994 vystudoval filozofii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[3] Na Slovenském institutu mezinárodních studií pracoval jako šéfredaktor časopisu Medzinárodné otázky. V letech 19951998 byl ředitelem výzkumného centra SFPA.[4]

V roce 1998 začal pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí jako ředitel Odboru analýz a plánování. V letech 20012003 byl poradcem tehdejšího premiéra Mikuláše Dzurindy.

V letech 20112015 byl velvyslancem Slovenska ve Spojeném království.[5] V letech 20182022 byl velvyslancem Slovenska v Dánsku. Do funkce byl jmenován 20. září 2018 prezidentem Andrejem Kiskou.[6]

V květnu 2023 se stal ministrem zahraničních věcí a evropských záležitostí v úřednické vládě Ľudovíta Ódora. Tím byl až do října téhož roku.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miroslav Wlachovský na slovenské Wikipedii.

  1. TASR. TOTO SÚ ONI: Zoznámte sa s profilmi členov novej vlády [online]. Bratislava: Teraz.sk, 2023-05-15 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. (slovenština) 
  2. PressReader.com - Digital Newspaper & Magazine Subscriptions. www.pressreader.com [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 
  3. Osoby, ktoré získali titul na UK. absolventi.uniba.sk [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-11. 
  4. Miroslav Wlachovský. GLOBSEC - A Global Think Tank: Ideas Shaping the World [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Bývalí veľvyslanci - londyn - MZV. londyn [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Bývalí veľvyslanci - kodan - MZV. kodan [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Čaputová jmenovala Ódora premiérem, Slovensko má první úřednickou vládu. iDNES.cz [online]. 2023-05-15 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vláda Ľudovíta Ódora
Předseda vlády
Ľudovít Ódor (jmenován 15. května 2023, nestr.)
Členové v den jmenování vlády
15. května 2023
Peter Balík (investice, regionální rozvoj a informatizace, nestr.) • Jozef Bíreš (zemědělství a rozvoj venkova, nestr.) • Daniel Bútora (školství, věda, výzkum a sport, nestr.) • Jana Dubovcová (spravedlnost, nestr.) • Peter Dovhun (hospodářství, nestr.) • Soňa Gaborčáková (práce, sociální věci a rodina, nestr.) • Michal Horváth (finance, nestr.) • Silvia Hroncová (kultura, nestr.) • Milan Chrenko (životní prostředí, nestr.) • Pavol Lančarič (doprava, výstavba a regionální rozvoj, nestr.) • Michal Palkovič (zdravotnictví, nestr.) • Martin Sklenár (obrana, nestr.) • Ivan Šimko (vnitro, nestr.) • Lívia Vašáková (místopředsedkyně vlády, nestr.) • Miroslav Wlachovský (zahraniční věci a evropské záležitosti, nestr.)
Ministři zahraničních věcí Slovenské republiky
1992–19971997–20092009–20222022–dosud
Ministerstvo zahraničních věcí
Autoritní data Editovat na Wikidatech