Ochranný znak

Ochranné znaky, případně též rozlišovací znaky jsou v mezinárodním humanitárním právu znaky, které ve válečném konfliktu označují chráněné osoby a objekty, na něž je zapovězeno útočit.^[1] Přestože jejich základní význam lze shrnout jako „nestřílejte“ nebo „neútočte“, přesné podmínky se liší v závislosti na příslušném znamení a okolnostech jeho použití. Forma, tvar a barva těchto znaků jsou definovány příslušnými mezinárodními smlouvami. Obvykle je lze snadno nakreslit, aby i improvizované použití bylo co nejjednodušší, a byly vybrány tak, aby byli za všech okolností co nejvíce stručné, rozpoznatelné a viditelné. Používání ochranných značek je omezeno na ozbrojené konflikty a mají je používat pouze způsobilé organizace nebo skupiny k označení svých zaměstnanců, vozidel, budov a dalších objektů. Zneužití ochranných značek je porušením mezinárodního humanitárního práva a je trestné podle vnitrostátního práva všech zemí, které jsou smluvními stranami příslušných dohod. Například v ČR je možné za trestný čin Zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků uložit až výjimečný trest.^[2]

Zdravotnické objekty a personál

Základním symbolem v této oblasti je červený kříž na bílém poli. V islámských zemí je se stejným významem používán červený půlměsíc, v Izraeli červená Davidova hvězda. V roce 2005 byl přijat nábožensky neutrální symbol červeného krystalu. Specifickým symbolem, používaným Íránem, je pak červený lev s červeným sluncem.^[3] Šikmý červený pruh na bílém podkladu se používá k označení nemocnic a bezpečných zón.^[4]

Parlamentáři, vzdávající se osoby

II. Haagská úmluva z roku 1899 zakotvila definici parlamentáře jako toho, kdo "některou válčící stranou jest zmocněn, aby s druhou stranou vstoupil ve vyjednávání a objeví se s bílým praporem" .^[5] Již ve starověku se však bílá vlajka používala na znamení kapitulace. Český trestní zákoník stanovuje za zneužití vyhlášeného příměří nebo vlajky příměří trest odnětí svobody na 2-8 let. Za urážku parlamentáře nebo člena jeho průvodu nebo neoprávněné zadržení těchto osob je maximální sazba 5 let.^[2]

Civilní obrana

Mezinárodní znak civilní obrany byl schválen prvním protokolem z roku 1977 který doplňoval Ženevskou konvenci z roku 1949.

Kulturní objekty

Kulturními statky (objekty) se v tomto případě rozumí kostely, mešity, synagogy, školy, muzea, památníky, galerie, knihovny a podobné objekty, včetně jejich personálu. Je-li ochranný znak ztrojen, značí to objekt pod speciální ochranou.^[1] Nepříliš používaným symbolem k označení kulturních statků je tzv. Roerichův prapor míru.^[6]

Nebezpečné síly

Jako objekty obsahující nebezpečné síly se označují např. jaderné elektrárny či vodní přehrady, obecně tedy objekty, jejichž zničení by mohlo přivodit katastrofu.

Zajatecké a internační tábory

• Tábory válečných zajatců jsou označovány písmeny PW (z anglického prisoner of war), případně PG (z francouzského prisonnier de guerre)
• Tábory internovaných civilistů jsou označovány písmeny IC

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Protective sign na anglické Wikipedii.

Související články

• Válečné právo
• Ženevské úmluvy
• Haagské úmluvy