Ostřelování Grozného balistickými raketami
| Ostřelování Grozného (říjen 1999) | |
|---|---|
 Snímek obnoveného tržiště na ulici Míru v Grozném, které bylo v roce 1999 jedním z míst, kam dopadly balistické rakety | |
| Cíl | Čečenští civilisté |
| Mrtví lidé | 280 |
| Zranění lidé | 260–400 |
| Datum | 21. října 1999 |
| Místo | Groznyj |
| Pachatelé | Vladimir Putin[1] Ozbrojené síly Ruské federace |
| Použité zbraně | Scud |
| Souřadnice | 43°21′2″ s. š., 45°39′2″ v. d. |
  Groznyj Poloha na mapě Čečenska | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostřelování Grozného balistickými raketami byl masivní útok ruské armády raketami Scud (SS-1) v 21. říjnu 1999 na hlavní město separatistické Čečenské republiky Ičkerie na počátku druhé čečenské války. Celkem bylo zabito asi 280 neozbrojených čečenských civilistů (137 na místě a 143 na následky těžkých zranění) včetně žen, dětí, kojenců a lékařského personálu. Dalších 250–400 lidí bylo těžce raněno.
Exploze nastaly asi v 18:15 hodin v několika oblastech hlavního města, většinou v centru, včetně přeplněného venkovního centrálního tržiště a dětské nemocnice, kde zemřelo až 35 žen s novorozenci.
Ruský premiér Vladimir Putin tvrdil, že výbuchy byly výsledky „střetu mezi gangy“ a popřel informace, že by ruské síly byly zapojeny v událostech v Grozném. Později vyšlo najevo, že se jednalo o ruské rakety Scud (SS-1), odpálené ruskou armádou ze severoosetské ruské vojenské základny ve Vladikavkazu.[zdroj?]
Po útoku se ocitlo město bez elektrické energie a byla ztížena péče o raněné. Stovky raněných byly převáženy do sousedního Ingušska, sanitky zdržovala ruská armáda na nesčetných kontrolních stanovištích. Útok vyvolal masovou vlnu uprchlíků, kdy jen v několika následujících dnech uprchlo 177 000 lidí z města, než Rusko uzavřelo hranice. Později ruská armáda srovnala se zemí většinu města Groznyj.[1][2][3][4]
Odpovědnost za masakr
Podle Ireny Brežné, která za války v Čečensku působila jako válečná zpravodajka, podléhá užití raket země-země přímému schválení premiéra republiky, kterým byl Vladimir Putin.[1] Ruský velitel v Čečensku, generálmajor Vladimir Šamanov, řekl, že o rozhodnutí k útoku došlo na nejvyšší vládní úrovni. Stejný názor vyjádřil i prezident Ingušska Ruslan Aušev.[5][6]
Reference
- ↑ a b c https://www.euroskop.cz/8801/16624/clanek/brezna-ke-genocide-v-cecensku-zapad-mlcel/
- ↑ http://www.theguardian.com/world/1999/oct/23/chechnya.ameliagentleman
- ↑ http://archiv.ihned.cz/c1-818257-cecenske-uprchliky-zastavily-ruske-tanky
- ↑ https://www.hrw.org/news/1999/11/02/evidence-war-crimes-chechnya
- ↑ https://www.amnesty.org/en/documents/eur46/046/1999/en/ str. 11
- ↑ www.memo.ru [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-29.
Související články
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
 Druhá čečenská válka (1999–2009) | ||
|---|---|---|
| Bitvy | Bitva o Groznyj (1999–2000) • Bitva o kótu 776 • Bitva o Komsomolskoje |  |
| Masakry civilistů | Kobercové bombardování 1999 • Bombardování Elistanži kazetovými bombami • Ostřelování Grozného balistickými raketami • Nálet na konvoj v Šaami-Jurtu • Konvoj v Grozném • Masakr ve čtvrti Staropromyslovsky • Masakr v Alchan-Jurtu • Bombardování Katyr-Jurtu • Masakr v obci Komsomolskoje • Masakr v obci Novyje Aldy | |
| Partyzánská válka (2000–2009) | ||
