Petra (město)
Petra | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Ad-Dér | |
Smluvní stát | Jordánsko![]() |
Souřadnice | 30°19′43″ s. š., 35°26′31″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, iii, iv |
Odkaz | 326 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2010 (34. zasedání) |
Petra (řecky πέτρα petra – skála, arabsky البتراء – Al-Butrā) je skalní město a archeologické naleziště v Jordánsku. Od roku 1985 je zařazena na seznam světového kulturního a přírodního dědictví. Původně bylo nazýváno Rekem. Bibli je označováno jako Selá a Arabové mu dali jméno Mojžíšovo údolí.[1]
Město původně vzniklo jako pohřebiště v dokonale krytém místě, kde se setkávají tři údolí (Vádí al-Araba). Město bylo založeno pravděpodobně mezi 3. stoletím př. n. l. a 1. stoletím n. l. V tuto dobu zde žili Nabatejci a Petra se stala hlavním městem jejich království. Všechny stavby byly vytesány do pískovce. Město dosáhlo největšího rozkvětu a významu kolem roku 62 př. n. l., kdy tu žilo kolem třiceti tisíc lidí. Petru opustili poslední obyvatelé po druhém ničivém zemětřesení v 6. století. Údolí upadalo postupně v zapomnění. Stala se tajemstvím místních beduínů, kteří existenci skalního města pečlivě skrývali před světem. Prvním Evropanem (od dob křižáckých výprav), jenž spatřil Královskou hrobku v Petře, byl roku 1812 švýcarský badatel a cestovatel Johann Ludwig Burckhardt, který cestoval ze Sýrie do Egypta v přestrojení za Araba.
Poloha
Petra se nachází na jihu Jordánska přibližně tři hodiny cesty od Ammánu, dvě hodiny od Akaby a jednu a půl hodinu od Vádí Rum v údolí Vádí Musa. Místo je ukryté před okolním světem hradbou skal a leží v samotném srdci Šarských hor. Město vzniklo na křižovatce karavanních cest. Vede do něj jediná cesta procházející moderním městem Vádí Musa.
Historie
Před devíti tisíci lety se v oblasti začaly objevovat první zemědělské osady. Po dalších tisíc let tudy procházelo mnoho nomádských kmenů, ale rozvoj oblasti přišel až rostoucí potřebou navázat kontakt s tehdejšími mocnostmi, kterými byly Egypt a Mezopotámie.
První zmínky o Petře pocházejí ze Starého zákona. Jedná se o vyprávění, jak Izraelité po čtyřiceti letech strávených na poušti přišli do Edómu. Legenda dále vypráví o tom, jak byl Mojžíš nucen Bohem vyprosit vodu ze skály pro Izraelity. Mojžíš na místo toho do skály udeřil holí a z onoho místa vytryskl pramen, který od té doby nese jméno Ain Musa. V bibli je Petra nazývána slovem Selá. Slovo je původem z hebrejštiny a označuje skálu nebo také kámen.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Petra_Street_of_Facades_from_on_high_1966.jpg/220px-Petra_Street_of_Facades_from_on_high_1966.jpg)
Oblast osídlili ve druhé polovině 4. století př. n. l. Nabatejci, kteří zde vytvořili monarchii s hospodářstvím založeném na obchodu. Město bylo vybudováno ve výhodném terénu – ukryté v horách sloužilo jako útočiště a shromaždiště okolních kmenů. Petra obchodovala kvůli snadnému přístupu k Rudému moři s Arábií a Mezopotámií a také měla velmi dobrý přístup k syrským přístavům. To vše umožnilo zviditelnit vliv řecké kultury na její architekturu. Některé památky vytesané do skal během 1. století našeho letopočtu to potvrzují. Počet obyvatel v době jejího největšího rozkvětu se pohyboval mezi třiceti a čtyřiceti tisíci obyvatel, z nichž většinu tvořili obchodníci.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Great_Temple%2C_Petra%2C_Jordan5.jpg/220px-Great_Temple%2C_Petra%2C_Jordan5.jpg)
V roce 106 obsadili Nabatejské království Římané a poté se oblast stala součástí římské provincie Arabia. Petra za římských dob vzkvétala. Bylo zde postaveno mnoho nových budov a přestavěny mnohé původní. Bylo rozšířeno divadlo, vydlážděna kolonádní ulice a v soutěsce Siq (Sík) postaven vítězný oblouk. Když císař Hadrianus v roce 131 město navštívil, změnil jeho název na Hadriana Petra.
Nabateci byli potupně asimilováni romanizovanými a helenizovanými obyvateli, např. sňatky. Poté, co se křesťanství během 4. století rozšířilo ve východní části římské říše, vzniklo v Petře biskupství a byl tam postaven první kostel, dnešní Urnská hrobka. Jiný kostel označovaný jako červený byl vydlážděn barevnými mozaikami.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Urn_Tomb%2C_Petra_01.jpg/220px-Urn_Tomb%2C_Petra_01.jpg)
Konec Petry nastal po roce 661. Poté, co muslimští Arabové dobyli na Východořímské říši celý Blízký a Střední východ, stal se roku 661 hlavním městem Ummájovského chalífátu Bagdád. To vedlo k odklonu obchodních tras od Petry, což spolu s řadou silných zemětřesení vedlo k úpadku a opuštění města. Ve 12. století, po vzniku Jeruzalémského království v roce 1099, postavili křižáci základnu v Petře pro svůj velký hrad v Šobaku (asi třicet kilometrů km od Petry). Ve 13.–15. století bylo místo využíváno pouze jako zastávka pro karavany.
Petra byla znovuobjevena 22. srpna 1812 švýcarským cestovatelem a objevitelem Johannem Ludwigem Burckhardtem, převlečeným za Araba. Kvůli nedůvěřivosti beduínů nemohl město prozkoumat. Později toto místo prozkoumal David Roberts, který proslul svými kresbami dalších oblastí například v Palestině, Egyptě, Jeruzalémě a v mnoha dalších.
Petra je turistickou atrakcí Jordánska. V roce 1985 byla zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dne 7. července 2007 byla zařazena mezi nových sedm divů světa.
Petra je často využívaná jako kulisa filmů. Natáčely se v ní například filmy Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989) nebo Transformers: Pomsta poražených (2009).
Architektura
Údolí, v němž se město nachází, má tvar amfiteátru. Od východu na západ má délku přibližně jeden kilometr a od severu k jihu půl kilometru. Skály, které město ukrývají, jsou vysoké kolem tři set metrů. Ve městě a na skalách se nacházely různé stavby.
Sík
Sík je pojmenování soutěsky vedoucí do města. Je dlouhá přes jeden kilometr a široká kolem pěti metrů, ale v některých místech se výrazně zužuje. Stěny mají výšku přibližně dvě stě metrů. Na začátku se nachází most, který měl bránit zatopení vodou z Vádí Musa. V některých místech jsou viditelné vodní kanály, které sloužily jako přívod vody do města. V roce 1997 zde bylo odkryto při vykopávkách římské dláždění.
Al-Khazneh
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Al_Khazneh_Petra_edit_2.jpg/170px-Al_Khazneh_Petra_edit_2.jpg)
Arabské jméno Al-Khazneh v překladu pokladnici. Místo se nachází u vyústění soutěsky Sík. Tzv. Pokladnice byla vytesána do železitého pískovce zřejmě mezi lety 100 před naším letopočtem a 200 našeho letopočtu. Průčelí na výšku měří 43 metrů a na šířku přibližně třicet metrů. Původně měla sloužit jako hrobka nabatejského krále Arety III. Stavba má velmi propracované detaily, které znázorňují některé božské postavy, například Diovy syny nebo bohyni Týché.
S pokladnicí se pojí legenda o pokladu umístěném jedním z egyptských faraonů do urny uprostřed horního patra průčelí. Někteří z místních lidí této pověsti uvěřili a ve snaze poklad získat, do urny stříleli nebo na ní házeli oštěpy. Původně hladkých povrchu urny je proto zvrásněn otvory po kulkách.
Divadlo
První divadlo v Petře bylo před dva tisíci lety vytesáno do skály Nabatejci. Hlediště mělo 45 řad, ve kterých našlo místo 3 000 diváků. V průběhu času divadlo upravili Římané. Kvůli rozšíření pro 8 500 diváků zbourali několik hrobek v blízkosti. V roce 363 bylo divadlo poničeno zemětřesením, a některé jeho části použity pro výstavbu jiných staveb v Petře.
Kolonádní ulice
Místo bylo postavené v roce 106 Římany. Tvoří centrum římského města a na jejím začátku se nachází kašna zasvěcená nymfám. Do tohoto místa byla sváděla voda vedená Síkem. Vedle kolonády se směrem k jihu nacházelo tržiště a na severní straně stával královský palác. Kolonáda končí branou, která dělí obchodní část města od části posvátné s chrámy.
Ad-Dér
Tato stavba podobající se svým vzhledem pokladnici se v překladu nazývá klášter. Jeho výška je 45 a na šířku měří padesát metrů. Vytesán do skály byl přibližně v 1. století a původně měl sloužit jako hrobka. Označení klášter si získal podle křížů, které se nachází uvnitř stavby.
Ostatní památky
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Petra_Temple_of_the_Winged_Lions_2325.jpg/220px-Petra_Temple_of_the_Winged_Lions_2325.jpg)
V Petře se dále nachází:
- bloky džinů,
- obelisková hrobka a triklinium v Báb As-Síku,
- fasádová ulici,
- hlavní obětiště Al-Mazbah,
- královské hrobky,
- velký chrám,
- Kasr Al-Bint,
- chrám okřídlených lvů,
- Petrský kostel,
- Al-Habis.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petra na Wikimedia Commons
Galerie Petra na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Petra v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Jordánské památky na seznamu světového dědictví UNESCO | |
---|---|
Petra • Kusejr Amra • Um er-Rasas • Chráněné území vádí Rum • Betánie v Zajordání • Al-Salt - místo tolerance a městské pohostinnosti |