Sejp

Tůně u Hajské jako pozůstatek dřívější těžby zlata – sejpy

Sejp (též sejf, hrůbě, odval) je drobný kopcovitý útvar hlušiny (štěrku, písku) vysoký zpravidla 1–2 metry (vzácně přes 5 metrů) vzniklý během rýžování drahých kovů, zejména zlata nebo drahokamů. Sejpy tvoří charakteristické „kopečky“, které neodpovídají rázu okolní krajiny.[zdroj?]

Historie

Jako pozůstatky lidské činnosti v pravěku a středověku jsou sejpy taky v pozornosti archeologů. Převážná většina sejpů vznikla ve středověku, ale archeologický průzkum ukázal, že v Česku rýžovali lidé (pravděpodobně Keltové) na Otavě již v době halštatské (750–450 př. n. l.).

Výskyt

V závislosti na charakteru těžby se sejpy nacházejí podél vodních toků, nebo ve volné krajině a obsahují buď říční usazeniny nebo jiné horniny. Vyskytují se vesměs hromadně a vytvářejí tzv. sejpová pole nebo sejpoviště.

Výskyt ve světě

Ze světových rýžovišť jsou známy výskyty na Aljašce (Klondike), v Kalifornii (Sacramento) a podél řek na východní Sibiři.

Výskyt v Česku

V Česku se sejpy vyskytují zejména podél řeky Otavy a jejích přítoků (kolem 50 lokalit), zejména Volyňky a Blanice. Nejzachovalejší sejpy jsou na Hamerském potoce v okolí Horské Kvildy. Dále se vyskytují v okolí Zlatých Hor, na Jihlavsku, na Českokrumlovsku a v Krušných horách (např. v okolí Ryžovny u Božího Daru). Více než dvě třetiny původního rozsahu rýžovišť v Česku byly zlikvidovány pozdějšími úpravami terénu.[1]

Ekologický a kulturní význam

Sušší prostředí vyvýšenin, mezi kterými se v prohlubních drží voda, přispívá, stejně jako bohatství a pestrost minerálních látek z náplavů, k specifickému složení vegetace (včetně vstavačovitých rostlin). V tůňkách je známa vzácná vodní a bahenní květena (vachta trojlistá, bublinatka aj.). Pestrost květeny vedla i k pestrému složení drobné zvířeny.

Historický a archeologický průzkum pomáhá díky nálezům různých předmětů objasnit způsob života a práce tehdejších obyvatel.

Reference

  1. KUDRNÁČ, Jaroslav, 1993: Zlatá stezka ve vztahu k těžbě drahého kovu v jižních Čechách. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách 8, České Budějovice (s. 59)

Externí odkazy

  • Zlatonosné sejpy u Modlešovic
  • Klasifikace povrchových stop po zaniklé těžbě surovin
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.