Sněhový efekt vodních ploch
Sněhovým efektem vodních ploch se rozumí situace, kdy nad rozsáhlou vodní plochu proudí vzduch výrazně studenější než voda v nádrži. V důsledku toho dochází k tvorbě sněhových vloček rychlým ochlazením vlhkého vzduchu stoupajícího z hladiny. Vločky dál stoupají do výše, potom jsou odváty nad pevninu a opět klesají k zemi. Zpovzdálí tento efekt vypadá jako mlha (tvořená sněhovými vločkami) vytvářející se nad vodou a přesouvající se nad pevninu. Nutno dodat, že nad pevninou se projevuje extrémně hustým a vytrvalým sněžením s viditelností nižší než pár desítek metrů.
Sněhová bouře
Na rozsáhlých vodních plochách někdy dochází k tak výrazné míře atmosférické nestability, že to vede až k bouřím doprovázených blesky, možno říci, ke slabšímu blizardu. Mezi základní podmínky pro jejich vznik patří dostatečný teplotní rozdíl mezi vodou v jezeře a vzduchem ve výšce nad ním. Typicky: v nadmořské výšce přibližně 1500 m n. m., kde je v danou chvíli atmosférický tlak 850 milibarů, musí být teplota minimálně o 13 °C nižší (typicky 15 - 25 °C).
Projevy
Vjezd do postižené oblasti připomíná vjezd do husté mlhy, často s velmi jasnou hranicí, je třeba klidně jasno, a najednou může být sněhové bouři nejtěžší kategorie. Zanedlouho, v řádu hodin, může v zasažených oblastech napadnout i několik desítek cm sněhu. V extrémních případech, kdy je rozdíl mezi teplotou jezera a vzduchu opravdu obrovský, se mohou vytvořit sněhové bouře s blesky. Efekt se projevuje až 40 km od pobřeží.
Výskyt
Zpravidla ve všech oblastech, kde jsou dostatečně velké vodní plochy (průměru 100 km a více), a to hlavně ve vnitrozemí - zásadní je, aby z vnitrozemí nad vodní plochu dorazil studený vzduch a poté opět narazil na pobřeží. Proslulou oblastí, kde se tak děje, je oblast Velkých jezer v Severní Americe. Ve světě jde například o Azovské moře, Jadran, či další velká vnitrozemská moře.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sněhový efekt vodních ploch na Wikimedia Commons
Meteorologie | |
---|---|
obory | aerologie • aeronomie • bioklimatologie • dynamická meteorologie • fyzikální meteorologie • hydrometeorologie • klimatologie • meteorologická technika • nauka o chemismu atmosféry • nauka o radioaktivitě atmosféry • synoptická meteorologie |
užitá meteorologie | agrometeorologie • lesnická meteorologie • letecká meteorologie • lékařská meteorologie • námořní meteorologie • silniční meteorologie |
přístroje | aktinometr • anemograf • anemometr • aneroid • barograf • barometr • družice (METEOSAT) • heliograf • profiler • psychrometr • pyranometr • pyrheliometr • radar • raketa • sodar • srážkoměr • teploměr • vlhkoměr |
prvky | |
jevy | anticyklóna • blesk • bouře • bouřka • bouřlivý příliv • cyklóna • déšť • duha • sníh • El Niño • fronta (okluzní • studená • teplá) • změny klimatu • globální oteplování • globální stmívání • halové jevy • jinovatka • konvekční bouře (unicela • multicela • supercela) • kroupy • ledovka • mlha • opar • námraza • náledí • oblak • počasí • rosa • severoatlantická oscilace • skleníkový efekt • sněhový efekt vodních ploch • tornádo • tropická cyklóna • vítr |
informace | aerologický diagram • biozátěž • CAPE • družicový snímek • izolinie (izobara • izohumida • izohypsa • izochora • izoterma) • kód (SYNOP • TEMP • CLIMAT • TAF • Q) • mapa • meteogram • meteorologická výstraha • model numerické předpovědi počasí (ALADIN • MEDARD) • předpověď počasí • aktivita klíšťat • povodňová aktivita • předpověď počasí pro alergiky • UV index • vertikální řez atmosférou • znečištění ovzduší |