Umberto II.

Umberto II.
Italský král
Portrét
Umberto II.
Doba vlády9. května 1946 – 12. června 1946
Korunovace9. května, 1946
Narození15. září 1904
Racconigi, Italské královstvíItalské království Italské království
Úmrtí18. března 1983
Ženeva, Švýcarsko Švýcarská konfederace
PohřbenKlášter Hautecombe, Francie
PředchůdceViktor Emanuel III.
NástupceNastolení republiky
ManželkaMarie Josefa Belgická
PotomciMarie Pia, Viktor Emanuel, Marie Gabriela, Marie Beatrice
DynastieSavojští
OtecViktor Emanuel III.
MatkaHelena Černohorská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umberto II. (15. září 1904 Racconigi – 18. března 1983 Ženeva) byl posledním italským králem. Vládl od 9. května do 12. června 1946 a je proto občas nazýván májovým králem. Byl třetím dítětem a prvním synem Viktora Emanuela III. a černohorské princezny Heleny. Pocházel ze savojské dynastie.

Život

Král Umberto II.

Narodil se na zámku Racconigi. Vystudoval vojenskou akademii v Turíně a jako generál se zúčastnil habešského tažení. Účastnil se také italských vojenských operací za druhé světové války a v říjnu 1942 se stal maršálem.

Po Mussoliniho pádu a zahájení italského vyjednávání se Spojenci v roce 1943 převzal královy ústavní pravomoce a v červnu 1944 byl svým otcem formálně jmenován náměstkem-regentem (it. Luogotenente Generale del Regno). Tento proces předávání vlády do synových rukou byl do značné míry pokusem o záchranu monarchie, úzce spjaté s fašismem, a vyvrcholil abdikací Viktora Emanuela III. v květnu 1946, necelý měsíc před konáním celonárodního referenda o zachování či změně italského státního zřízení. Umbertovo panování však nemělo dlouhého trvání, když se 2. června 1946 Italové vyslovili pro republiku a král následně odešel s rodinou do zahraničí. Umberto strávil většinu exilových let v portugalském Cascais, zbytek rodiny pak žil v Ženevě, kde nakonec zemřel i Umberto.

Manželkou Umberta II. byla od roku 1930 Marie Josefa Belgická, dcera belgického krále Alberta I. Manželství, dohodnuté rodiči, bylo nešťastné zejména z důvodu Umbertových opakovaných nevěr a bisexuallity (mezi jeho milence měli údajně patřit mj. Jean Marais a Luchino Visconti[1]) a v exilu došlo k rozluce. Přesto však ze sňatku vzešly čtyři děti, jediným synem byl v roce 1937 se narodivší Viktor Emanuel.

Tituly a vyznamenání

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Umberta II..

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Viktor Emanuel II.
 
 
 
 
 
 
 
Umberto I.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Adelheid Rakouská
 
 
 
 
 
 
 
Viktor Emanuel III.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Maria Savojsko-Carignanský
 
 
 
 
 
 
 
Markéta Savojská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Alžběta Saská
 
 
 
 
 
 
 
Umberto II.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mirko Petrović-Njegoš
 
 
 
 
 
 
 
Nikola I. Petrović-Njegoš
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Anastázie Martinovićová
 
 
 
 
 
 
 
Elena Černohorská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Petr Stefanov Vukotić
 
 
 
 
 
 
 
Milena Vukotić
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jelena Voivodićová
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Reference

  1. PETACCO, Arrigo: Regina: La vita e i segreti di Maria Jose, Milán : Mondadori 1997; ISBN 88-044-2512-1

Externí odkazy

Italští princové
1. generace
Malý znak italské královské rodiny
Malý znak italské královské rodiny
2. generace
3. generace
Umberto II. • Amedeo Savojsko-Aostský • Aimon Savojsko-Aostský
4. generace
5. generace
Emanuel Filibert • Aimon, vévoda z Aosty
6. generace
Umberto Savojský
Savojští princové
1. generace
  • nikdo
2. generace
  • Ludvík, vévoda ze Savojska
  • Filip I., kníže z Piemontu
  • 3. generace
  • Amadeus IX., vévoda ze Savojska
  • Ludvík, hrabě z Ženevy
  • Filip II., vévoda ze Savojska
  • Jakub, hrabě z Romontu
  • 4. generace
    5. generace
    6. generace
  • Viktor Amadeus I., vévoda ze Savojska
  • Karel Emanuel, vévoda z Nemours
  • Jindřich, vévoda z Nemours
  • Tomáš František, kníže z Carignana
  • Princ Mořic
  • Princ Emanuel Filibert
  • 7. generace
  • František Hyacint, vévoda ze Savojska
  • Karel Emanuel II., vévoda ze Savojska
  • Emanuel Filibert, kníže z Carignana
  • Evžen Mořic, hrabě ze Soissons
  • Ludvík I., vévoda z Nemours
  • Karel Amadeus, vévoda z Nemours
  • Jindřich II., vévoda z Nemours
  • 8. generace
    9. generace
  • Viktor Amadeus, kníže z Piemontu
  • Karel Emanuel III. Sardinský
  • Ludvík Viktor, kníže z Carignana
  • Eugenio, hrabě z Villafrancy
  • Tomáš Emanuel, kníže ze Savojska-Carignana
  • 10. generace
    11. generace
  • Karel Emanuel IV. Sardinský
  • Amadeus Alexandr, vévoda z Montferratu
  • Viktor Emanuel I. Sardinský
  • Mořic, vévoda z Montferratu
  • Karel Felix I. Sardinský
  • Josef, hrabě z Asti
  • Karel Emanuel, kníže z Carignana
  • 12. generace
    13. generace
    14. generace
  • Umberto I. Italský
  • Amadeus I. Španělský
  • Oddone, vévoda z Montferratu
  • Tomáš, vévoda z Janova**
  • 15. generace
  • Viktor Emanuel III. Italský
  • Emanuel Filibert, vévoda z Aosty***
  • Viktor Emanuel, hrabě z Turína***
  • Ludvík Amadeus, vévoda z Abruzzi***
  • Umberto, hrabě ze Salemi***
  • Ferdinand, vévoda z Janova**
  • Filibert, vévoda z Janova**
  • Adalbert, vévoda z Bergama**
  • Evžen, vévoda z Janova**
  • 16. generace
  • Umberto II. Italský
  • Amadeus, vévoda z Aosty***
  • Aimon, vévoda z Aosty***
  • 17. generace
    18. generace
  • Princ Emanuel Filibert
  • Princ Aimon***
  • * člen boční větve rodu Savojských
    ** savojsko-janovský princ
    *** savojsko-aostský princ
    Autoritní data Editovat na Wikidatech