Vítek I. z Prčice

Vítek I. z Prčice
Vítek z Prčice dělí majetek mezi své syny (výřez z obrazu Dělení růží)
Hlava rodu Vítkovců
Ve funkci: ? – 1194
Předchůdce	?? (Záviš)
Nástupce	Jindřich I. z Hradce Vítek II. starší z Krumlova Vítek III. mladší Vítek IV. z Klokot ? Sezema z Ústí
Královský stolník
Ve funkci: 1169 – 1172
Panovník	Vladislav II.
Předchůdce	Kochan
Nástupce	Řivin
Stolník českého knížete
Ve funkci: 1172 – 1177
Panovník	Soběslav II.
Kastelán v Kladsku
Ve funkci: 1177 – ?
Panovník	Soběslav II.
Předchůdce	Rivin
Nástupce	Bohuš
Kastelán v Práchni
Ve funkci: 1184 – ?
Panovník	Bedřich
Narození	před 1160
Úmrtí	po 1236
Děti	Jindřich I. z Hradce Vítek II. starší z Krumlova Vítek III. mladší Vítek IV. z Klokot ? Sezema z Ústí
Sídlo	Prčice
Commons	Witiko von Prčice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítek I. z Prčice, někdy uváděný jako Vítek nejstarší (před rokem 1120^? – 1194, uváděný také německy jako Witiko von Prčice, Veit von Prčitz či latinsky jako Witego de Purschitz) je považován za zakladatele rodu Vítkovců.

Život

Přesné místo ani datum jeho narození není známo. Je první známou osobou z rodu Vítkovců, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, který ve středověku svou politickou mocí i majetkem patřil k zároveň nejvýznamnějším.^[1]

Velmož Vítek I. je poprvé doložen k roku 1169, kdy se prokazatelně pohyboval na dvoře krále Vladislava II. ve funkci královského stolníka.^[2] Po Vladislavově rezignaci v roce 1172 byl nejprve na straně jeho syna Bedřicha a účastnil se i jednání s císařem Friedrichem Barbarossou v letech 1172–1173.^[1] Potom se přiklonil ke knížeti Soběslavovi II., na jehož dvoře je opět uváděn jako stolník.^[2] Roku 1177 byl jmenován kladským purkrabím.

Po návratu Bedřicha do Čech ale znovu přešel na jeho stranu a v roce 1179 za něj bojoval v bitvě u Loděnice. Za to mu pravděpodobně kníže Bedřich daroval Prčici (v roce 1184 byl už uváděn jako Vítek z Prčice) a jmenoval ho i správcem Prácheňského kraje.^[1][2] V témže roce byl jmenován kastelánem prácheňského hradu a získal další majetky ve středních a především jižních Čechách.

Roku 1185 byl proti vydání Vitorazska, patřícího k české koruně, Kuenringům. Když byl roku 1189 na sněmu v Sadské přijat nejstarší český zákoník Zemská statuta knížete Konráda III., vystupoval Vítek jako svědek.

Potomci

Vítek I. z Prčice měl prokazatelně čtyři syny, z nichž nejstarší byl Jindřich (?–1237). U dalších neznáme přesně jejich jména ani data narození a úmrtí, jsou uváděni jako Vítek II. starší, Vítek III. mladší, Vítek IV. z Klokot. Jako pátý, nelegitimní syn bývá uváděn Sezema (to byl ale možná synovec). Podle rodové pověsti mezi tyto potomky rozdělil před smrtí svůj majetek a tak vzniklo pět rodových větví Vítkovců známé jako dělení růží.^[1]

Legenda

Jedna z legend praví, že Vítkovci mají původ v římském rodu italských Orsiniů. Legenda vznikla tak, že Oldřich II. z Rožmberka kvůli zvýšení prestiže rodu Rožmberků vytvořil fiktivní genealogickou linii knížat Orsiniů. Ta byla na přání Oldřichových synů Jana a Jošta mezi roky 1469 až 1481 dokonce potvrzena třemi členy rodu Orsiniů; byla dokládána i podobností erbů. Legendu po roce 1594 znovu oživil rožmberský dvorní kronikář a archivář Václav Březan ve svém díle „Monumenta Rosenbergica“ a ta se tak šířila dále, ačkoliv nebyla jinak doložena. V roce 1609 ji Březan zapsal také ve svém zkráceném výtahu z rožmberské kroniky Kurzen und summarischen Auszug aus der Rosenbergischen Chronik. Nadpis první kapitoly: „O knížeti vlaském Vítkovi, kterýž se nejprv do těchto krajin dostal“, je tudíž zavádějící.

V literatuře

Vítkův životní příběh a historické děje jeho doby beletristicky zpracoval Adalbert Stifter v románu Vítek (Witiko, 1865–1867).

Odkazy

Reference

Literatura

• POLÁCH, Jaroslav: Páni z Krumlova – Rod Záviše z Falkenštejna, Veduta, České Budějovice 2014
• Constantin von Wurzbach: Rosenberg, Vitek von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (BLKÖ), díl 27. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1874, s. 12
• Matthäus Klimesch (vyd.): Norbert Heermann's Rosenberg'sche Chronik. Praha 1898
• Vratislav Vaníček: Die Familienpolitik der Witigonen und die strukturellen Veränderungen der südböhmischen Region im Staatenverband König Přemysl II. Ottokars. In: Böhmisch-österreichische Beziehungen im 13.Jahrhundert. Praha 1998, ISBN 80-85899-42-6, s. 85–105
• Anna Kubíková: Rožmberské kroniky. Krátký a sumovní výtah od Václava Březana. České Budějovice 2005. ISBN 80-86829-10-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítek I. z Prčice na Wikimedia Commons

Páni z Hradce
Páni z Hradce vymřeli po meči v roce 1604 a po přeslici 1633
1. generace	Vítek I. z Prčice († 1194)
2. generace	Jindřich I. († 1237)
3. generace	Vítek († 1259) • Sezema z Kosové Hory
4. generace	Ludmila († po 1248) • Oldřich I. († po 1282) • Jindřich ze Stráže († asi 1254) • Dětřich († 1302)
5. generace	Marie († po 1285) • Kateřina († po 1285) • Vítek († asi 1291) • Otto († asi 1300) • Markéta († asi 1312) • Oldřich II. († 1312)
6. generace	Jan († asi 1327) • Eliška • Anna • Anežka († 1319) • Oldřich III. (1299–1348)
7. generace	Anna († 1369) • Jindřich II. († 1363) • Oldřich IV. († před 1383) • Menhart I. († po 1377) • Heřman († před 1404)
8. generace	Anna († 1380) • Jindřich III. "starší" († 1398) • Jindřich "mladší" († 1392) • Jindřich († asi 1366) • Henzlín († asi 1366) • Oldřich Vavák († 1412) • Eliška († asi 1407) • Anežka († asi 1396) • Jan starší († 1417) • Klára († 1389) • Menhart († 1393) • Eliška († 1457)
9. generace	Jan III. (mladší) († 1420) • Anna († po 1391) • Oldřich IV. Vavák († 1421) • Klára († po 1391) • Anna († po 1402) • Anna († po 1450) • Menhart II. (1398–1449) • Eliška (1400–1437)
10. generace	Alžběta (1416–1451) • Jan IV. Telecký (1419–1452) • Jindřich (* 1419) • Anna († 1452) • Oldřich († 1453) • Jan († 1421) • Jindřich († 1421)
11. generace	Jindřich IV. (1442–1507) • Heřman (asi 1445–1464)
12. generace	Adam I. (1494–1531) • Anna (asi 1497–1570)
13. generace	Voršila (1516–1570) • Magdalena (1519–1580) • Alžběta "Eliška" (1524–1585) • Jáchym (1526–1565) • Zachariáš (1527–1589)
14. generace	Anna "Anežka" († 1553) • Alžběta "Eliška" († 1555) • Adam II. (1549–1596) • Jindřich Adam (*/† 1551) • Anna Anežka (*/† 1557) • Anna Alžběta (1557–1596) • Menhart Lev (1555–1579) • Kateřina (asi 1577–1598)
15. generace	Vilém Zachariáš (1575–1589) • Bohunka (1576–1577) • Anna Kateřina (1578–1596) • chlapec (*/† 1578) • Jáchym Oldřich (1579–1604) • Lucie Otýlie (1582–1633)
Sídla	Jindřichův Hradec • Telč • Dačice • Palác pánů z Hradce v Praze • Roštejn • Slavonice • Stráž nad Nežárkou • Žirovnice
Pohřebiště	Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci • kaple Všech svatých na zámku v Telči
tučně jsou vyznačeny hlavy rodu

Rožmberkové
páni z Rožmberka, 1418 institut vladařství, 1611 vymřeli
1. generace	Vítek I. z Prčice († 1194)
2. generace	Vítek III. mladší
3. generace	Vítek V. z Příběnic († před 1259) • Vok I. († 1262)
4. generace	Vítek VI. († 1277) • Jindřich I. († 1310)
5. generace	Petr I. († 1347) • Johanka († 1317) • Markéta († 1357) • Anežka • neznámá, provd. z Kravař
6. generace	Jindřich II. († 1346) • Petr II. († 1384) • Jošt I. († 1369) • Oldřich I. († 1390) • Jan I. († 1389) • Kateřina • Anna († 1388) • Mecela († 1380) • neznámá, provd. z Kunštátu • neznámá, provd. z Potštejna • neznámá, provd. z Kamenice (?)
7. generace	Jindřich III. († 1412) • Anna • Anežka
8. generace	Petr III. († 1406) • Lidmila • Oldřich II. (1403–1462) • Kateřina (1405 – po 1454)
9. generace	Jindřich IV. († 1457) • Jošt II. († 1467) • Jan II. († 1472) • Anežka († 1488) • Perchta († 1476) • Lidmila
10. generace	Jindřich V. (1456–1489) • Kateřina (1457–1521) • Vok II. (1459–1505) • Barbora (1460–?) • Markéta (1460–?) • Petr IV. (1462–1523) • Hedvika (1464–1520) • Eliška (1466–?) • Johanka (1467–1482) • Oldřich III. (1471–1513)
11. generace	Jan III. (1484–1532) • Jindřich VI. (1487–1494) • Jošt III. (1488–1539) • Petr V. (1489–1545) • Jindřich VII. (1496–1526) • Sidonie (Zikuna) • Barbora († v mládí)
12. generace	Anna (1530–1580) • Ferdinand Vok (*/† 1531) • Alžběta (Eliška) (1532–1576) • Oldřich IV. (1534–1535) • Vilém (1535–1592) • Bohunka (1536–1557) • Eva (1537–1591) • Petr Vok (1539–1611)
Sídla	Bechyně • Český Krumlov • Kratochvíle • Nové Hrady • Rožmberk • Rožmberský palác v Praze • Roudnice nad Labem • Třeboň • Vimperk • Vítkův kámen • Zvíkov (zástava)
Pohřebiště	Rožmberská hrobka v kostele Nanebevzetí Panny Marie v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě • Rožmberská a schwarzenberská hrobka v kostele sv. Jiljí a Panny Marie Královny při klášteře augustiniánů v Třeboni • Rožmberská a schwarzenberská hrobka v kostele sv. Víta v Českém Krumlově
tučně jsou vyznačeni vladaři