Varšavská gubernie

Varšavská gubernie Варшавская губерния

znak
Geografie
Mapa gubernie (po roce 1906)
Hlavní město	Varšava
Status	zaniklá gubernie
Souřadnice	52°14′0″ s. š., 21°1′ v. d.
Rozloha	15 359,2 čtvereční versta
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 983 689 (1897)
Hustota zalidnění	129,2 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Ruské impérium Ruské impérium
Vznik	1844
Zánik	1916
Měna	ruský rubl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varšavská gubernie (polsky Gubernia warszawska, rusky Варшавская губерния, Varšavskaja gubernija) byla správní jednotkou (gubernií) Kongresového Polska.

Byla vytvořena v roce 1844 sloučením Mazovské a Kališské gubernie a jejím sídlem byla Varšava. V roce 1867 byla území Varšavské gubernie rozdělena do tří menších gubernií: zmenšené Varšavské gubernie, Piotrkovské gubernie a obnovené Kališské gubernie.

Malou reformou v roce 1893 bylo území Varšavské gubernie zvětšeno připojením malých částí Plocké a Lomžské gubernie.

Obyvatelstvo

Během sčítání lidu v roce 1897 se zjišťoval obcovací jazyk, výsledky jsou uvedeny v tabulce níže:^[1]


Jazyk	Počet	procento (%)	muži	ženy
polština^{[p 1]}	1 420 436	73,52	687 210	733 226
jidiš^{[p 1]}	317 169	16,41	154 603	162 566
ruština	87 850	4.54	13 551	1 586
němčina	77 160	3,99	37 984	39 176
ukrajinština	15 930	0,82	15 623	307
rumunština	2 299	> 0,01	2 293	6
lotyština	1 759	> 0,01	1 738	21
estonština	1 566	> 0,01	1 555	11
tatarština	1473	> 0,01	1 437	36
běloruština	1 343	> 0,01	1 234	109
ostatní^{[p 2]}	4 824	0,24	3 289	1 535
osoby, které neuvedly obcovací jazyk	54	> 0,01	33	21
Celkem	1 931 867	100	977 948	953 919

Gubernátoři

Jevgenij Rožnov (1863–1866)
baron Nikolaj Medem (1866–1892)
Julij Andrejev (1892–1897)
Dmitrij Martynov (1897–1907)
baron Semjon Korff (20.01.1907–1914)
Pjotr Stremouchov (1914–1916)

Administrativní dělení

Administrativní dělení odpovídá stavu po reformě v roce 1867, která byla zavedena v důsledku porážky listopadového povstání a pevněji svázala Polské království^{[p 3]} se správní strukturou Ruské říše. Reforma zavedla novou entitu nižší úrovně újezd, polsky powiat.

Sídlo ujezdu	Rozloha	Obyvatelstvo (1897)^[2]	Poznámky
Błonie	948,5	104 776
Góra Kalwaria	—^{[p 4]}	—^{[p 4]}	v roce 1879 byl začleněn do ujezdu Grójec
Gostynin	1 053,7	81 335
Grójec	1 467,4	108 351
Kutno	804,5	82 499
Łowicz	1 060,2	82 686
Nieszawa	1 125,4	79 507
Nowomińsk	1 200,4	94 471
Płońsk	1 258,7	91 360	do roku 1893 součástí Plocké gubernie
Pułtusk	1 340,7	103 450	do roku 1893 součástí Lomžské gubernie
Radzymin	1 036,3	63 092
Skierniewice	670,5	52 622
Sochaczew	931,9	64 327
Warszawa	1 317,3	826 780
Włocławek	1 143,7	96 611

Odkazy

Poznámky

↑ ^a ^b Tučně jsou uvedeny jazyky, kterými mluvilo více lidí než státním jazykem.
↑ Jazyky s méně než 1 000 mluvčími.
↑ resp. Poviselský kraj, jak bylo Polsko od 80. let 19. století nazýváno v úředních dokumentech.
↑ ^a ^b V roce 1897 neexistoval.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Warsaw Governorate na anglické Wikipedii.

↑ Первая Всеобщая перепись населения Российской империи 1897 года. аспределение населения по родному языку и уездам Российской Империи кроме губерний Европейской России. Демоскоп Weekly [online]. www.demoscope.ru [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 1726-2887. (rusky)
↑ Первая Всеобщая перепись населения Российской империи 1897 года. Наличное население в губерниях, уездах, городах Российской Империи (без Финляндии). Демоскоп Weekly [online]. www.demoscope.ru [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 1726-2887. (rusky)