Washington Open
Washington Open | |
---|---|
Mubadala Citi DC Open | |
Centrální dvorec areálu | |
Založeno | 1969 (muži) / 2011 (ženy) |
Odehráno | Mubadala Citi DC Open 2023 |
Místo | Washington, D.C. Spojené státy americké Spojené státy americké |
Dějiště | William H.G. FitzGerald Tennis Center |
Souřadnice | 38°57′14″ s. š., 77°2′13″ z. d. |
Povrch | tvrdý / venku |
Období | červenec a srpen |
ATP Tour | |
1990–1997 | Championship Series |
1998–2002 | Series Gold |
2003–2008 | International Series |
2009– | ATP Tour 500 |
Soutěže | 48 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 2 178 980 USD |
WTA Tour | |
2011–2020 | WTA International |
2022 | WTA 250 |
2023– | WTA 500 |
Soutěže | 32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 780 637 USD |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Washington Open, oficiálně Mubadala Citi DC Open, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen v americkém hlavním městě Washingtonu, D.C., každoročně hraný na přelomu července a srpna. Dějištěm je areál William H.G. FitzGerald Tennis Center v parku Rock Creek, kde probíhá na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Na okruzích ATP Tour a WTA Tour se v roce 2023 stal jedinou společnou událostí v kategoriích ATP 500 a WTA 500. Vlastníkem je podnikatel a bývalý deblista Mark Ein a hlavním partnerem marketingová sportovní společnost IMG.[1][2][3]
V rámci mužského profesionálního okruhu ATP Tour turnaj patří do kategorie ATP Tour 500. V roce 2019 se vrátil do letní série na amerických betonech US Open Series, vrcholící zářijovým newyorským grandslamem US Open, v níž figuroval již v letech 2004–2015. Ženská část probíhá na okruhu WTA Tour. V sezóně 2023 se washingtonský turnaj sloučil s kalifornským Mubadala Silicon Valley Classic, od něhož převzal kategorii WTA 500 namísto nižší WTA 250. Vznikl tak Mubadala Citi DC Open jako první turnaj na okruzích hraný v kategoriích ATP 500 a WTA 500.[1][4]
Historie
Premiérový ročník proběhl v mužské části roku 1969 pod názvem Washington Star International, v letech 1982–1992 se konal jako Sovran Bank Classic a v roce 1993 pak jako Washington Open. V období 1994–2011 probíhal se jménem Legg Mason Tennis Classic. Do roku 1986 byla událost hrána otevřených antukových dvorcích, následně se povrch změnil na tvrdý. V počátcích byl turnaj spojen se jménem Donalda Della, zakladatele společnosti ProServ International, který byl důležitou postavou při jeho založení. Dějiště ve Washingtonu, D.C. bylo vybráno po přímluvě tenisty a podporovatele této události Arthura Ashe.
Ženská část poprvé proběhla v marylandském College Parku v sezóně 2011 pod názvem Citi Open. Následně došlo k rozhodnutí od sezóny 2012 sloučit mužskou a ženskou část a místo konání turnaje žen přesunout do areálu William H.G. FitzGerald Tennis Center. V roce 2012 proběhl ženský turnaj jedinkrát v rámci série US Open. Společnost Citi převzala sponzorství i nad mužskou částí do té doby hrané s názvem donátora Legg Mason.[5]
Během koronavirové pandemie v sezóně 2020 řídící organizace WTA přerušila sezónu, což mělo za následek zrušení ročníku washingtonského turnaje. Po srpnovém obnovení okruhu jej v kalendáři nahradila dvěma provizorními událostmi Top Seed Open v kentuckém Lexingtonu a Prague Open.[6] Ženská polovina Citi Open se již do programu sezóny 2021 nevrátila,[7] když WTA znovu přidělila jedno místo v daném srpnovém týdnu evropskému dějišti v Kluži.[8] Ženy se tak představily pouze v rámci třídenní exhibice. Účastnická místa získaly Coco Gauffová, Jessica Pegulaová a Jennifer Bradyová,[9][10] jíž nahradila Viktoria Azarenková.[11] Po tříleté absenci se ženská část vrátila na okruh v roce 2022 v kategorii WTA 250. V roce 2023 se turnaj sloučil s kalifornským Mubadala Silicon Valley Classic, od něhož převzal kategorii WTA 500.[1]
Ročník 2020 se neuskutečnil kvůli pandemii covidu-19. V sezóně 2021 pak ženy nastoupily pouze do exhibice.[12]
Přehled rekordů
V mužské dvouhře získal nejvyšší počet pěti titulů Andre Agassi (1990–1991, 1995, 1998–1999), který si zahrál také nejvícekrát finále, když k pěti výhrám přidal šesté v roce 2000, z něhož odešel poražen. S Michaelem Changem (1996–1997), Juanem Martínem del Potrem (2008–2009) a Alexandrem Zverevem (2017–2018) drží rekord dvou vítězství v řadě.
Australan Nick Kyrgios ovládl v roce 2022 singlovou i deblovou soutěž. Ve dvouhře se stal prvním hráčem na turnaji, který prošel soutěží bez ztráty podání. V 64 servírovacích gamech odvrátil všech deset brejkbolů.[13]
V ženské části vyhrály dvě singlové trofeje Slovenka Magdaléna Rybáriková a Ruska Světlana Kuzněcovová. V deblové části je rekordmankou Japonka Šúko Aojamová se čtyřmi tituly, které vyhrála vždy s jinou spoluhráčkou.
Vývoj názvu turnaje
- 1969–1981: Washington Star International
- 1982–1991: Sovran Bank Classic
- 1992–2011: Legg Mason Tennis Classic
- 2012–2022: Citi Open
- od 2023: Mubadala Citi DC Open
Přehled finále
Mužská dvouhra
Ženská dvouhra
Rok | vítězka | finalistka | výsledek |
---|---|---|---|
2011 | Naděžda Petrovová | Šachar Pe'erová | 7–5, 6–2 |
2012 | Magdaléna Rybáriková | Anastasija Pavljučenkovová | 6–1, 6–1 |
2013 | Magdaléna Rybáriková (2) | Andrea Petkovicová | 6–4, 7–6(7–2) |
2014 | Světlana Kuzněcovová | Kurumi Naraová | 6–3, 4–6, 6–4 |
2015 | Sloane Stephensová | Anastasija Pavljučenkovová | 6–1, 6–2 |
2016 | Yanina Wickmayerová | Lauren Davisová | 6–4, 6–2 |
2017 | Jekatěrina Makarovová | Julia Görgesová | 3–6, 7–6(7–2), 6–0 |
2018 | Světlana Kuzněcovová (2) | Donna Vekićová | 4–6, 7–6(9–7), 6–2 |
2019 | Jessica Pegulaová | Camila Giorgiová | 6–2, 6–2 |
2020 | zrušeno pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | exhibice | ||
2022 | Ljudmila Samsonovová | Kaia Kanepiová | 4–6, 6–3, 6–3 |
2023 | Coco Gauffová | Maria Sakkariová | 6–2, 6–3 |
Mužská čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|
1969 | Patricio Cornejo Jaime Fillol | Robert Lutz Stan Smith | 4–6, 6–1, 6–4 |
1970 | Bob Hewitt Frew McMillan | Ilie Năstase Ion Țiriac | 7–5, 6–0 |
1971 | Tom Okker Marty Riessen | Bob Carmichael Ray Ruffels | 7–6, 6–2 |
1972 | Tom Okker (2) Marty Riessen (2) | John Newcombe Tony Roche | 3–6, 6–3, 6–2 |
1973 | Ross Case Geoff Masters | Dick Crealy Andrew Pattison | 2–6, 6–1, 6–4 |
1974 | Tom Gorman Marty Riessen (3) | Patricio Cornejo Jaime Fillol | 7–5, 6–1 |
1975 | Robert Lutz Stan Smith | Brian Gottfried Raúl Ramírez | 7–5, 2–6, 6–1 |
1976 | Brian Gottfried Raúl Ramírez | Arthur Ashe Jimmy Connors | 6–3, 6–3 |
1977 | John Alexander Phil Dent | Fred McNair Sherwood Stewart | 7–5, 7–5 |
1978 | Arthur Ashe Bob Hewitt (2) | Fred McNair Raúl Ramírez | 6–3, 6–4 |
1979 | Marty Riessen (4) Sherwood Stewart | Brian Gottfried Raúl Ramírez | 2–6, 6–3, 6–4 |
1980 | Hans Gildemeister Andrés Gómez | Gene Mayer Sandy Mayer | 6–4, 7–5 |
1981 | Raúl Ramírez (2) Van Winitsky | Pavel Složil Ferdi Taygan | 5–7, 7–6(9–7), 7–6(8–6) |
1982 | Raúl Ramírez (3) Van Winitsky (2) | Hans Gildemeister Andrés Gómez | 7–5, 7–6 |
1983 | Mark Dickson Cássio Motta | Paul McNamee Ferdi Taygan | 6–2, 1–6, 6–4 |
1984 | Pavel Složil Ferdi Taygan | Drew Gitlin Blaine Willenborg | 7–6, 6–1 |
1985 | Hans Gildemeister (2) Víctor Pecci | David Graham Balázs Taróczy | 6–3, 1–6, 6–4 |
1986 | Hans Gildemeister (3) Andrés Gómez (2) | Ricardo Acioly César Kist | 6–3, 7–5 |
1987 | Gary Donnelly Peter Fleming | Laurie Warder Blaine Willenborg | 6–2, 7–6 |
1988 | Rick Leach Jim Pugh | Jorge Lozano Todd Witsken | 6–3, 6–7, 6–2 |
1989 | Neil Broad Gary Muller | Jim Grabb Patrick McEnroe | 6–7, 7–6, 6–4 |
1990 | Grant Connell Glenn Michibata | Jorge Lozano Todd Witsken | 6–3, 6–7, 6–2 |
1991 | Scott Davis David Pate | Ken Flach Robert Seguso | 6–4, 6–2 |
1992 | Bret Garnett Jared Palmer | Ken Flach Todd Witsken | 6–2, 6–3 |
1993 | Byron Black Rick Leach (2) | Grant Connell Patrick Galbraith | 6–4, 7–5 |
1994 | Grant Connell (2) Patrick Galbraith | Jonas Björkman Jakob Hlasek | 6–4, 4–6, 6–3 |
1995 | Olivier Delaître Jeff Tarango | Petr Korda Cyril Suk | 1–6, 6–3, 6–2 |
1996 | Grant Connell (3) Scott Davis (2) | Doug Flach Chris Woodruff | 7–6, 3–6, 6–3 |
1997 | Luke Jensen Murphy Jensen | Neville Godwin Fernon Wibier | 6–4, 6–4 |
1998 | Grant Stafford Kevin Ullyett | Wayne Ferreira Patrick Galbraith | 6–2, 6–4 |
1999 | Justin Gimelstob Sébastien Lareau | David Adams John-Laffnie de Jager | 7–5, 6–7(2–7), 6–3 |
2000 | Alex O'Brien Jared Palmer (2) | Andre Agassi Sargis Sargsian | 7–5, 6–1 |
2001 | Martin Damm David Prinosil | Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7–5), 6–3 |
2002 | Wayne Black Kevin Ullyett (2) | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 6–3, 7–5 |
2003 | Jevgenij Kafelnikov Sargis Sargsian | Chris Haggard Paul Hanley | 7–5, 4–6, 6–2 |
2004 | Chris Haggard Robbie Koenig | Travis Parrott Dmitrij Tursunov | 7–6(7–3), 6–1 |
2005 | Bob Bryan Mike Bryan | Wayne Black Kevin Ullyett | 6–4, 6–2 |
2006 | Bob Bryan (2) Mike Bryan (2) | Paul Hanley Kevin Ullyett | 6–3, 5–7, [10–3] |
2007 | Bob Bryan (3) Mike Bryan (3) | Jonatan Erlich Andy Ram | 7–6(7–5), 3–6, [10–7] |
2008 | Marc Gicquel Robert Lindstedt | Bruno Soares Kevin Ullyett | 7–6(8–6), 6–3 |
2009 | Martin Damm (2) Robert Lindstedt (2) | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 7–5, 7–6(7–3) |
2010 | Mardy Fish Mark Knowles | Tomáš Berdych Radek Štěpánek | 4–6, 7–6(9–7), [10–7] |
2011 | Michaël Llodra Nenad Zimonjić | Robert Lindstedt Horia Tecău | 6–7(3–7), 7–6(8–6), [10–7] |
2012 | Treat Conrad Huey Dominic Inglot | Kevin Anderson Sam Querrey | 7–6(9–7), 6–7(9–11), [10–5] |
2013 | Julien Benneteau Nenad Zimonjić (2) | Mardy Fish Radek Štěpánek | 7–6(7–5), 7–5 |
2014 | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | Samuel Groth Leander Paes | 7–5, 6–4 |
2015 | Bob Bryan (4) Mike Bryan (4) | Ivan Dodig Marcelo Melo | 6–4, 6–2 |
2016 | Daniel Nestor Édouard Roger-Vasselin | Łukasz Kubot Alexander Peya | 7–6(7–3), 7–6(7–4) |
2017 | Henri Kontinen John Peers | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 7–6(7–5), 6–4 |
2018 | Jamie Murray Bruno Soares | Mike Bryan Édouard Roger-Vasselin | 3–6, 6–3, [10–4] |
2019 | Raven Klaasen Michael Venus | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 3–6, 6–3, [10–2] |
2020 | zrušeno pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | Raven Klaasen Ben McLachlan | Neal Skupski Michael Venus | 7–6(7–4), 6–4 |
2022 | Nick Kyrgios Jack Sock | Ivan Dodig Austin Krajicek | 7–5, 6–4 |
2023 | Máximo González Andrés Molteni | Mackenzie McDonald Ben Shelton | 6–7(4–7), 6–2, [10–8] |
Ženská čtyřhra
Galerie
- Andy Roddick, 2007
- Juan Martín del Potro, 2009
- Alexander Zverev, 2018
- Bob a Mike Bryanovi, 2007
- Yanina Wickmayerová a Lauren Davisová, 2016
- Karolína Plíšková, 2023
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Washington Open (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c WALLACE, Ava. D.C.’s Citi Open merges with Silicon Valley Classic to boost women’s event. Washington Post [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky)
- ↑ EIN, Mark. Mark Ein Keeps Citi Open In Washington, D.C.. www.prnewswire.com [online]. 2019-04-02 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABRAHAM, Scott. Washington Kastles owner Mark Ein joins group led by Josh Harris to buy the Commanders. WJLA [online]. 2023-04-21 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NEW MUBADALA CITI DC OPEN | Washington | Tennis [online]. MUBADALA CITI DC OPEN, 2023-06-01 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Legg Mason Classic in Washington D.C. changes name to Citi Open - ESPN [online]. ESPN Internet Ventures, 24-04-2012 [cit. 2012-07-27]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ MAAKE, Katishi. Citi Open will not host women's tennis tournament this year. Washington Business Journal. 09-07-2020. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ FENDRICH, Howard. Washington tennis tournament canceled; US Open still planned. Associated Press. 21-07-2020. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ CLARKE, Liz. Citi Open to return at 50 percent capacity after tournament was canceled in 2020. The Washington Post. 10-06-2021. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ MALET, Jeff. D.C.’s Citi Open Tennis Tournament Underway After Two-Year Hiatus (photos) [online]. 2-8-2021 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ BYRUM, Tyler. Citi Open tournament information. NBC Sports Washington. 6-8-2021. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ CLARKE, Liz. At Citi Open exhibition, Coco Gauff talks about her bout with covid and getting vaccinated. The Washington Post. 7-8-2021. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ BYRUM, Tyler. Citi Open tournament information. NBC Sports [online]. 2022-07-12 [cit. 2022-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-14. (anglicky)
- ↑ The Stats Behind Nick Kyrgios' Untouchable Serving Week In Washington | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-08-08 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Washington Open na Wikimedia Commons
- Mubadala Citi DC Open – oficiální stránky (anglicky)
- Mubadala Citi DC Open na ATP Tour (anglicky)
- Mubadala Citi DC Open na WTA Tour (anglicky)
ATP Tour 500 | |
---|---|
Kalendář 2021 | |
Vyřazené | |
Seznam vítězů: 2009–2020 |
WTA 500 | |
---|---|
Kalendář 2024 | Brisbane • Adelaide • Linec • Abú Zabí • San Diego • Charleston • Stuttgart • Štrasburk • Berlín • Bad Homburg • Eastbourne • Washington, D.C. • Monterrey • Guadalajara • Soul • Čeng-čou • Tokio • |
Vyřazené | Melbourne 1 (2021) • Melbourne 2 (2021) • Melbourne 3 (2021) • Adelaide II (2022–2023) • Sydney (2022) • Petrohrad (2021–2022) • Dauhá (2021, 2023) • Dubaj (2022) • Chicago (2021) • San José (2021–2022) • Ostrava (2021–2022) |
Seznam vítězek | |
Předcházející kategorie: Premier 700 |
WTA 250 | |
---|---|
Kalendář 2024 | Auckland • Hobart • Hua Hin • Kluž • Austin • Bogotá • Rouen • Rabat • 's-Hertogenbosch • Nottingham • Birmingham • Budapešť • Palermo • Hamburk • Varšava • Praha • Cleveland • Monastir • Ning-po • Ósaka • Kanton • Nan-čchang • Mérida • Hongkong |
Vyřazené | Melbourne (2021) • Melbourne I (2022) • Melbourne II (2022) • Lyon (2021–2023) • Linec (2021, 2023) • Monterrey (2021–2023) • Guadalajara (2021–2022) • Charleston (2021) • Istanbul (2021–2023) • Štrasburk (2021–2023) • Bělehrad (2021) • Bad Homburg (2021–2023) • Parma (2021–2022) • Kluž (2021) • Lausanne (2021–2023) • Chicago (2021) • Granby (2022) • Lucemburk (2021) • Nur-Sultan (2021) • Soul (2022–2023) • Tenerife (2021) • Courmayeur (2021) |
Seznam vítězek | |
Předcházející kategorie: International |
WTA International (2009–2020) | |
---|---|
Sezóna 2020 | Auckland (2009–2020) • Hobart (2009–2020) • Acapulco (2009–2020) • Monterrey (2009–2020) • Bogotá (2009–2020) • Istanbul (2009–2020) • Fes/Marrákeš/Rabat (2009–2020) • Štrasburk (2009–2020) • 's-Hertogenbosch (2009–2020) • Ósaka/Tokio/Hirošima (2009–2020) • Kanton (2009–2020) • Soul (2009–2020) • Linec (2009–2020) • Lucemburk (2009–2020) • Washington, D.C. (2011–2020) • Šen-čen (2013–2020) • Bukurešť (2014–2020) • Hongkong (2014–2020) • Tchien-ťin (2014–2020) • Praha (2015–2020) • Nottingham (2015–2020) • Gstaad/Lausanne (2016–2020) • Nan-čchang (2016–2020) • Hua Hin (2019–2020) • Jūrmala (2019–2020) • Palermo (2019–2020) • Lyon (2020) • Lexington (2020) • Bad Homburg (2020) • Birmingham (2009–2013, 2020) • Albany (2020) |
Vyřazené | Ponte Vedra Beach (2009–2010) • Portorož (2009–2010) • Bali (2009–2011) • Brisbane (2009–2011) • Dallas (2009–2011) • Marbella (2009–2011) • Barcelona (2009–2012) • Memphis (2009–2013) • Oeiras (2009–2014) • Bad Gastein (2009–2015) • Pattaya (2009–2015) • Båstad (2009–2017) • Québec (2009–2018) • Taškent (2009–2019) • Kodaň (2010–2012) • Kuala Lumpur (2010–2017) • Baku (2011–2015) • Sofie (2012–2014) • Florianópolis (2013–2016) • Katovice (2013–2016) • Norimberk (2013–2019) • Rio de Janeiro (2014–2016) • Tchaj-pej (2016–2018) • Santa Ponsa (2016–2019) • Budapešť (2009–2013, 2017–2019) • Biel/Lugano (2017–2019) • Moskva (2018) • New York (2019) |
Seznam vítězek | |
Navazující kategorie: WTA 250 |
US Open Series | |
---|---|
ATP Tour | |
WTA Tour | |
Vyřazené | New Haven (ATP: 2005–2010 a WTA: 2004–2018) • Los Angeles (muži / ženy) (WTA: 2004–2009 a ATP: 2004–2012) • San Diego / Carlsbad (WTA: 2004–2007 a 2010–2013) • Stanford / San José (WTA: 2004–2022) |