Wespe

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Wespe
Wespe v Německém tankovém muzeu
Typ vozidlasamohybné dělo
Země původuNěmecká říše Německo
Historie
VýrobceFamo-Ursus
Návrh1942 (Alkett)
Období výroby1943 - 1944
Vyrobeno kusů676
Ve službě1943 - 1945
Základní charakteristika
Posádka5 osob
Délka4,81 m
Šířka2,28 m
Výška2,30 m
Hmotnost11,48 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování5 - 30 mm
Hlavní zbraňhoufnice leFH 18/2
Pohon a pohyb
Motor6 vál. benzínový Maybach HL 62 TRM
Síla motoru138 k (103 kW)
Odpruženílistová pružina
Max. rychlost40 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost12 hp/t
Dojezd220 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wespe SdKfz 124 ("vosa") (SdKfz 124 nebo Leichte Feldhaubitze 18/2 auf Fahrgestell Panzerkampfwagen II (Sf) bylo německé samohybné dělo užívané za druhé světové války. Stroj vznikl na podvozku tanku PzKpfw II, který byl překonán a zastaralý již na počátku války. Proto byly tyto tanky stahovány a přebudovávány na samohybná děla, jež měla instalovanou houfnici FH 18/2 ráže 105 mm, kterou používala německá armáda už za 1. světové války.[zdroj⁠?] Nástavba byla svařovaná a shora otevřená, takže posádka se při nepříznívém počasí musela chránit impregnovanou plachtou. Stroje se vyráběly od roku 1942 do roku 1944, přičemž bylo vyrobeno 662 samohybných děl a 158 přepravníků munice.

Bojové nasazení

Baterie houfnic Wespe během bitvy u Kurska

Wespe byla používaná pro nepřímou palebnou podporu a nebyla určená pro přímý boj s nepřátelskou obrněnou technikou. Proto většina z 32 kusů 105 mm munice byla vysoceexplozivní. Pro případ střetu s obrněnou technikou ale nesly i pár protipancéřových granátů. Operovaly v bateriích po 6 kusech, ke kterým byly přiřazeny i dva nosiče munice Wespe. Ty nesly zásobu 90 kusů munice. Houfnice měla efektivní dostřel 8 400 metrů. Vysoceexplozivní granát o hmotnosti téměř 15 kg dokázala vystřelit rychlostí 540 m/s na maximální vzdálenost přibližně 10 500 m.

Wespe byla postupně zařazena do služby dělostřeleckých baterií tankových divizí a divizí pancéřových granátníků od jara 1943 a používaný až do konce války Wehrmachtem jako i divizemi Waffen SS. Prvním významným bojovým střetem, jehož se zúčastnily, byla bitva v Kurském oblouku, kde se dobře osvědčily.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Wespe na Wikimedia Commons
Německá obrněná vozidla za druhé světové války
tanky
samohybné houfnice
Sturmpanzer II • Wespe • Hummel • Grille • Panzerwerfer • sIG 33 • Wurfrahmen 40  • Karl-Gerät
útočná děla
stíhače tanků
Panzerjäger I • Marder I • Marder II • Marder III • Hetzer • Jagdpanzer IV • Jagdpanther • Nashorn • Jagdtiger • Ferdinand • RSO
polopásy
SdKfz 2 • 46 • 7 • 8910 • 11 • 250 • 251 • 252 • 253 • 254 • schwerer Wehrmachtschlepper
obrněné vozy
protiletadlové tanky
Flakpanzer I, Flakpanzer IV: Möbelwagen, Wirbelwind, Ostwind, Kugelblitz • Flakpanzer 38(t)
demoliční vozidla
Leichter Ladungsträger • Mittlerer Ladungsträger • Schwerer Ladungsträger
prototypy
Maus • E-Serie • Panther II • Waffenträger • Neubaufahrzeug • Sturer Emil • Coelian • Versuchflakwagen • VK45.01 (P)
návrhy
Autoritní data Editovat na Wikidatech