Chlorid germanatý
Chlorid germanatý | |
---|---|
![]() | |
Obecné | |
Systematický název | dichlorgermanyliden |
Ostatní názvy | dichlorgermylen |
Anglický název | Germanium dichloride |
Německý název | Germanium(II)-chlorid |
Sumární vzorec | GeCl2 |
Vzhled | bíložlutá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10060-11-4 |
Číslo EC (enzymy) | 233-192-1 |
PubChem | 6327122 |
SMILES | Cl[Ge]Cl |
InChI | InChI=1S/Cl2Ge/c1-3-2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 143,546 g/mol |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid germanatý je chemická sloučenina germania a chloru se vzorcem GeCl2. Jedná se o pevnou látku.
Příprava
Pevný GeCl2 lze připravit reakcí plynného chloridu germaničitého (GeCl4) s kovovým germaniem při teplotě 650 °C.[1]
GeCl4 + Ge → 2GeCl2
Vzniká také rozkladem trichlorgermanu (GeHCl3)[2] při 70 °C.[1]
GeHCl3 → GeCl2 + HCl
Reakce
GeCl2 se hydrolyzuje za vzniku žlutého hydroxidu germanatého, který termickou dehydratací poskytuje oxid germanatý:[1]
GeCl2(aq) + 2H2O(l) ⇌ Ge(OH)2(s) + 2HCl(aq)
Ge(OH)2 → GeO + H2O
Alkalizací roztoku obsahujícího germanaté ionty dojde ke srážení hydroxidu:
Ge2+(aq) + 2 OH−(aq) → Ge(OH)2(s)
Oxidy a hydroxidy germania jsou amfoterní. Roztoky chloridu germanatého v kyselině chlorovodíkové mají silně redukční vlastnosti.[3]
Dichlorgermylen
Molekulární GeCl2 se často nazývá dichlorgermylen, čímž se zdůrazňuje jeho podobnost s karbeny. Struktura molekulárního GeCl2 v plynné fázi ukazuje, že se jedná o lomenou molekulu, jak předpovídá teorie VSEPR.[4] Dioxanový komplex, GeCl2-dioxan, byl použit jako zdroj molekulárního GeCl2 pro syntézy, stejně jako reakce in situ chloridu germaničitého a germania. GeCl2 je poměrně reaktivní a vstupuje do mnoha různých typů chemických vazeb.[5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germanium dichloride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c GREENWOOD, Norman; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the Elements. 2. vyd. [s.l.]: Butterworth-Heinemann, 1997. ISBN 978-0-08-037941-8.
- ↑ HRNČÍŘ, Jan. Chemické názvosloví | Anorganika [online]. Liberec: Gymnázium F. X. Šaldy [cit. 2022-05-29]. Dostupné online.
- ↑ WIBERG, Egon; HOLLEMAN, Arnold Frederick; NILS, Wiberg. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Elsevier, 2001. 1884 s. Dostupné online. ISBN 0-12-352651-5.
- ↑ TSUCHIYA, Masaki J.; HANJOU, Hiroaki; TANAKA, Keiichi, Takehiko Tanaka. Millimeter-wave spectrum of germanium dichloride GeCl2. Equilibrium structure and anharmonic force field. Journal of Molecular Structure. S. 407–415. DOI 10.1016/0022-2860(95)08830-O.
- ↑ EGOROV, M. P.; GASPAR, P. Encyclopedia of Inorganic chemistry. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1994. ISBN 0-471-93620-0. Kapitola Germanium: Organometallic chemistr.
Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II. | |
---|---|
Chlorid americnatý (AmCl2) • Chlorid barnatý (BaCl2) • Chlorid berylnatý (BeCl2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Chlorid kademnatý (CdCl2) • Chlorid kalifornatý (CfCl2) • Chlorid kobaltnatý (CoCl2) • Chlorid chromnatý (CrCl2) • Chlorid měďnatý (CuCl2) • Chlorid dysprosnatý (DyCl2) • Chlorid einsteinatý (EsCl2) • Chlorid europnatý (EuCl2) • Chlorid železnatý (FeCl2) • Chlorid fermnatý (FmCl2) • Chlorid gallnatý (GaCl2) • Chlorid germanatý (GeCl2) • Chlorid rtuťnatý (HgCl2) • Chlorid indnatý (InCl2) • Chlorid iridnatý (IrCl2) • Chlorid mendelevnatý (MdCl2) • Chlorid hořečnatý (MgCl2) • Chlorid manganatý (MnCl2) • Chlorid molybdenatý (Mo6Cl12) • Chlorid neodymnatý (NdCl2) • Chlorid nikelnatý (NiCl2) • Chlorid nobelnatý (NoCl2) • Chlorid osminatý (OsCl2) • Chlorid olovnatý (PbCl2) • Chlorid palladnatý (PdCl2) • Chlorid polonatý (PoCl2) • Chlorid platnatý (PtCl2) • Chlorid radnatý (RaCl2) • Chlorid ruthenatý (RuCl2) • Chlorid sirnatý (SCl2) • Chlorid selenatý (SeCl2) • Chlorid samarnatý (SmCl2) • Chlorid cínatý (SnCl2) • Chlorid strontnatý (SrCl2) • Chlorid tellurnatý (TeCl2) • Chlorid titanatý (TiCl2) • Chlorid thulnatý (TmCl2) • Chlorid vanadnatý (VCl2) • Chlorid wolframnatý (WCl2) • Chlorid xenonatý (XeCl2) • Chlorid ytterbnatý (YbCl2) • Chlorid zinečnatý (ZnCl2) | |
viz též Diborotetrachlorid (B2Cl4) • Dichlorkarben (CCl2) • Tetrachlorethylen (C2Cl4) • Tetrachlordifosfan (P2Cl4) |