Ernest von Koerber
Ernest von Koerber | |
---|---|
19. a 26. předseda vlády Předlitavska | |
Ve funkci: 31. října 1916 – 20. prosince 1916 | |
Panovník | František Josef I., Karel I. |
Předchůdce | Karl von Stürgkh |
Nástupce | Heinrich Clam-Martinic |
Ve funkci: 19. ledna 1900 – 31. prosince 1904 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Heinrich von Wittek |
Nástupce | Paul Gautsch |
14. a 16. ministr vnitra Předlitavska | |
Ve funkci: 19. ledna 1900 – 31. prosince 1904 (jako správce) | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Ernest von Koerber (zároveň) |
Předchůdce | Josef Stummer (jako správce) |
Nástupce | Artur Bylandt-Rheidt |
Ve funkci: 2. října 1899 – 21. prosince 1899 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Manfred Clary-Aldringen |
Předchůdce | František z Thun-Hohensteinu |
Nástupce | Josef Stummer (jako správce) |
17. ministr obchodu Předlitavska | |
Ve funkci: 30. listopadu 1897 – 5. března 1898 | |
Předseda vlády | Paul Gautsch |
Předchůdce | Hugo Glanz von Eicha |
Nástupce | Josef Maria Baernreither |
Narození | 6. listopadu 1850 Trident Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 5. března 1919 (ve věku 68 let) Baden Rakousko Rakousko |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Profese | politik a ekonom |
Commons | Ernest von Koerber |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ernest von Koerber (6. listopadu 1850 Trident, Tyrolsko – 5. března 1919 Baden, Dolní Rakousy) byl rakousko-uherský politik, předseda vlády Předlitavska v letech 1900–1904 a 1916.
Život
Ernest von Koerber se narodil v důstojnické a úřednické rodině. Jeho strýcem byl spisovatel Philipp von Koerber (1812–1861), prastrýcem generál Karl von Koerber (1802–1853).
Kariéra
Vystudoval Tereziánskou akademii a práva na vídeňské univerzitě a roku 1874 nastoupil na ministerstvo obchodu. V roce 1895 byl jmenován ředitelem státních drah. Na přelomu let 1897/1898 byl krátce ministrem obchodu v Gautschově vládě, v roce 1899 byl opět velmi krátce ministrem vnitra ve vládě Clary-Aldringena. 18. ledna 1900 byl jmenován předsedou vlády předlitavské části Rakousko-Uherska (první vláda Ernesta von Koerbera) a zůstal jím až do 31. prosince 1904. Zároveň spravoval ministerstvo vnitra, v letech 1902–1904 také ministerstvo spravedlnosti. Po demisi se na čas stáhl z veřejného života a až v letech 1915–1916 přijal úřad společného ministra financí obou částí monarchie, byl zodpovědný také za správu Bosny a Hercegoviny. V roce 1916 se stal nakrátko opět ministerským předsedou (druhá vláda Ernesta von Koerbera).
Ministerský předseda
Politicky se Koerber řadil mezi německé liberály. Úsilí o udržení celistvosti země prostřednictvím regulace jazykových poměrů narazilo na bouřlivý odpor mladočechů, kteří zahájili obstrukci v říšské radě a ta musela být pro násilnosti a ničení vybavení uzavřena. Cíle se proto poté snažil dosáhnout hospodářskou integrací Předlitavska, především budováním společné infrastruktury (kanál Dunaj-Odra-Labe, budování železnic). Vypracoval také návrh správní reformy a připravil systém sociálního zákonodárství. Snažil se o uvolnění hlasovacího práva a značně zmírnil letitou perzekuci sociální demokracie. Uvolnil také tiskovou cenzuru, odpor tisku byl však jednou z hlavních příčin, proč se tyto záměry nepodařilo prosadit v parlamentu. Přes pouhé dílčí úspěchy znamenal jeho čtyřletá vláda určitou konsolidaci předlitavské exekutivy, kde se střídalo i několik ministerských předsedů během jednoho roku. Nedokázal však řešit národnostní problémy, které blokovaly i činnost říšské rady. Ministry bez porfeje (krajánky) v jeho vládě byli Antonín Rezek a Antonín Randa, ministrem financí byl známý ekonom Eugen Böhm von Bawerk.
Po atentátu Friedricha Adlera na hraběte Stürgkha jej 28. října 1916 František Josef I. jmenoval znovu ministerským předsedou. V tomto druhém funkčním období bylo jeho úkolem zmírnit autoritářskou atmosféru nastolenou zavražděným předchůdcem. Krátce po jeho nástupu však císař zemřel a 13. prosince podal Koerber pro názorové neshody s jeho nástupcem Karlem I. demisi.
Zemřel krátce po ukončení války v Badenu u Vídně.
Literatura
- ABLEITINGER, Alfred. Ernest von Koerber und das Verfassungsproblem im Jahre 1900. Österreichische Nationalitäten- und Innenpolitik zwischen Konstitutionalismus, Parlamentarismus und oktroyiertem allgemeinem Wahlrecht. Wien: Verlag Böhlau, 1973. ISBN 3-205-08542-6. (ger)
- GERSCHENKRON, Alexander. An Economic Spurt that Failed. Four lectures in Austrian history. [s.l.]: Princeton University Press, 1977. Dostupné online. ISBN 0-691-04216-0. (eng)
- RIECKENBERG, Hans Jürgen. Koerber, Ernest von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 12. Berlin: Duncker & Humblot, 1980. Dostupné online. S. 374-375. (ger)
- LORENZ, Reinhold. Koerber, Ernest von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 4,. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1969. Dostupné online. S. 374-375. (ger)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernest von Koerber na Wikimedia Commons
- Autor Ernest von Koerber ve Wikizdrojích
- Seznam členů první Koerberovy vlády[nedostupný zdroj]
- Seznam členů druhé Koerberovy vlády[nedostupný zdroj]
Předseda vlády Předlitavska | ||
---|---|---|
Předchůdce: Heinrich von Wittek | 1900–1904 Ernest von Koerber | Nástupce: Paul Gautsch |
Předseda vlády Předlitavska | ||
---|---|---|
Předchůdce: Karl Stürgkh | 1916 Ernest von Koerber | Nástupce: Heinrich Clam-Martinic |
Druhá vláda Ernesta Koerbera (1916) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Ernest von Koerber (31. října 1916 – 20. prosince 1916) |
Ministři Předlitavska | Erwin von Schwartzenau (vnitro) • Karl Marek (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Franz Klein (spravedlnost) • Franz Stibral (obchod) • Heinrich Clam-Martinic (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Ernst Schaible (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Michał Bobrzyński (haličské záležitosti) |
Společní ministři Rakousko-Uherska | István Burián (zahraniční věci) • Alexander von Krobatin (válka) • István Burián (finance) •→ Konrad Hohenlohe (finance) |
Ministři vnitra Předlitavska | |
---|---|
1. Eduard Taaffe (1867) • 2. Karl Giskra (1867–1870) • 3. Eduard Taaffe (1870–1871) • 4. Karl Hohenwart (1871) • 5. August von Wehli (1871) • 6. Josef Lasser (1871–1878) • 7. Adolf z Auerspergu (1878–1879) • 8. Eduard Taaffe (1879–1893) • 9. Olivier de Bacquehem (1893–1895) • 10. Erich von Kielmansegg (1895) • 11. Kazimír Badeni (1895–1897) • 12. Paul Gautsch (1897–1898) • 13. František z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • 14. Ernest von Koerber (1899) • 15. Josef Stummer (1899–1900) • 16. Ernest von Koerber (1900–1904) • 17. Artur Bylandt-Rheidt (1905–1906) • 18. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1906) • 19. Richard von Bienerth (1906–1908) • 20. Guido von Haerdtl (1908–1911) • 21. Max Wickenburg (1911) • 22. Karl Heinold (1911–1915) • 23. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1915–1916) • 24. Erwin von Schwartzenau (1916) • 25. Erasmus von Handel (1916–1917) • 26. Friedrich von Toggenburg (1917–1918) • 27. Edmund von Gayer (1918) | |
kurzivou – pověřeni správou úřadu |
Ministři obchodu Předlitavska | |
---|---|
1. Bernhard von Wüllerstorf (1867) • 2. Franz Karl von Becke (1867) • 3. Ignaz von Plener (1867–1870) • 4. Sisinio de Pretis (1870–1871) • 5. Albert Schäffle (1871) • 6. Otto von Wiedenfeld (1871) • 7. Anton von Banhans (1871–1875) • 8. Johann von Chlumecký (1875–1879) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1879–1880) • 10. Alfred von Kremer (1880–1881) • 11. Felix Pino z Friedenthalu (1881–1886) • 12. Karl von Pusswald (1886) • 13. Olivier de Bacquehem (1886–1893) • 14. Gundaker Wurmbrand-Stuppach (1893–1895) • 15. Heinrich von Wittek (1895) • 16. Hugo Glanz von Eicha (1895–1897) • 17. Ernest von Koerber (1897–1898) • 18. Josef Maria Baernreither (1898) • 19. Josef von Dipauli (1898–1899) • 20. Franz Stibral (1899–1900) • 21. Guido von Call (1900–1905) • 22. Leopold z Auerspergu (1905–1906 a 1906) • 23. Josef Fořt (1906–1907) • 24. František Fiedler (1907–1908) • 25. Viktor Mataja (1908–1909) • 26. Richard Weiskirchner (1909–1911) • 27. Viktor Mataja (1911) • 28. Mauriz von Rössler (1911–1912) • 29. Rudolf von Schuster-Bonnott (1912–1915) • 30. Alexander Spitzmüller (1915–1916) • 31. Franz Stibral (1916) • 32. Karl Urban (1916–1917) • 33. Viktor Mataja (1917) • 34. Friedrich von Wieser (1917–1918) | |
kurzivou – pověřeni správou úřadu |