Karl Sigmund von Hohenwart
| Karl Sigmund von Hohenwart | |
|---|---|
 | |
| 7. předseda vlády Předlitavska | |
| Ve funkci: 5. února 1871 – 26. října 1871 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Alfred Potocki |
| Nástupce | Ludwig von Holzgethan |
| 4. ministr vnitra Předlitavska | |
| Ve funkci: 5. února 1871 – 26. října 1871 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předseda vlády | Karl von Hohenwart |
| Předchůdce | Eduard Taaffe |
| Nástupce | August von Wehli |
| Poslanec Frankfurtského parlamentu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1897 | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: ??? – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana práva Hohenwartův klub |
| Narození | 12. února 1824 Vídeň Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. dubna 1899 (ve věku 75 let) Vídeň Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Choť | (1848) Louise von Weingarten (1823–1902) |
| Rodiče | Andreas Graf von Hohenwart |
| Profese | politik |
| Ocenění | Čestné občanství města Chrudimi (1871) |
| Commons | Karl Sigmund von Hohenwart |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karl Sigmund von Hohenwart (12. února 1824 Vídeň – 26. dubna 1899 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1871 předseda vlády Předlitavska (vláda Karla von Hohenwarta) a ministr vnitra Předlitavska.
Biografie
Mládí a kariéra státního úředníka
Pocházel ze staré šlechtické rodiny, od roku 1767 povýšené na hrabata. Vystudoval Theresianum a nastoupil do státních služeb. V roce 1848 byl zvolen do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Do roku 1854 působil v Kraňsku, od roku 1855 pracoval na ministerstvu vnitra. V roce 1856 nastoupil jako úředník v Rijece. Roku 1862 byl jmenován vedoucím oddělení na místodržitelství v tyrolském Trentu. Ještě roku 1862 se stal zemským hejtmanem Kraňska. V roce 1867 byl jmenován zemským prezidentem (místodržícím) v Korutanech, odkud roku 1868 přešel na post místodržícího Horních Rakous. V této době, kdy vrcholily vnitropolitické otřesy vyvolané zejména státoprávními ambicemi Čechů, ho císař František Josef I. pověřil vypracováním memoranda ohledně možného řešení této situace.[1]
Předsedou vlády a jednání o Fundamentálních článcích
5. února 1871 se stal předsedou vlády Předlitavska (vláda Karla von Hohenwarta). Kromě toho v ní obsadil i post ministra vnitra Předlitavska. V čele vlády setrval do 26. října 1871.[2] Jeho jmenování předsedou vlády bylo nečekané a kabinet byl dokonce nazván masopustní vládou. V kabinetu usedli někteří konzervativní šlechtici a také dva Češi.[3]
Jako ministerský předseda byl zastáncem větších práv historických zemí a jejich zákonodárných sborů (zemské sněmy) a svou vládu chtěl založit na federalistických silách. Provedl opatření k autonomnímu statutu pro Halič a rozběhl již v únoru zásadní jednání o státoprávním postavení českých zemí (jeho hlavními vyjednávacími partnery na české straně byli Jindřich Jaroslav Clam-Martinic a František Ladislav Rieger). Produktem jednání, které skončilo v srpnu 1871, byly takzvané Fundamentální články, které měly vést k českému vyrovnání, tedy k ukončení české opozice proti ústavnímu systému Předlitavska prostřednictvím posílení pozice českých zemí jako částečně autonomní jednotky v rámci monarchie. Jednání o fundamentálních článcích podporovala část české historické šlechty i další konzervativní síly v alpských zemích. Odpor proti nim se ale zvedl mezi německorakouskými liberály, českými Němci a nesouhlasili ani politici Uherska. Nakonec nebyly Fundamentální články realizovány a Hohenwart proto ještě před koncem roku 1871 opustil svůj úřad.[1][4][5]
Parlamentním předákem pravice
V následném období se nejprve stáhl z vrcholné politiky. Již ve volbách roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Kranj, Kamnik, Radovljica atd. (v dnešním Slovinsku). Mandát ve vídeňském parlamentu obhájil za stejný obvod i ve volbách roku 1879. Ve volbách roku 1885 sem byl zvolen za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Lublani. Ve volbách roku 1891 opět za kurii venkovských obcí, Kranj, Kamnik atd.[6]
Na Říšské radě se od počátku profiloval jako jeden z předáků konzervativní pravice (Strana práva). Do jejího poslaneckého klubu na Říšské radě usedli v roce 1873 i moravští Češi (čeští politici z Čech tehdy ještě setrvávali v pasivní opozici a mandáty ve vídeňském parlamentu nepřevzali). V letech 1879–1891 byl pak předsedou parlamentního klubu pravice (Hohenwartův klub), který byl jednou z opor vlády Eduarda Taaffeho a který byl tehdy dlouho spojencem českých politiků a dohromady vytvářel takzvaný železný kruh pravice. Nadále byl stoupencem federativního pojetí rakouského státu.[1][7]
V roce 1885 byl jmenován prezidentem Nejvyššího účetního dvora a byl jím až do roku 1899. V té době již jeho politická kariéra ovšem odeznívala. Roku 1895 se jeho konzervativní poslanecká frakce částečně rozpadla a v roce 1897 přestal být poslancem Říšské rady. Krátce poté byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny.[1][8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hohenwart, Karl Sigmund Gf. von (1824-1899), Ministerpräsident, s. 396. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 248.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 250–256.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 309–310.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 261, 297, 326, 331.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 675.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Sigmund von Hohenwart na Wikimedia Commons
